Klavíristka Sára Medková natočila svůj sólový debut. Album kombinující hudbu Johanna Sebastiana Bacha se současnými skladateli vrcholí provedením titulní kompozice De profundis. Melodram Frederica Rzewského dělá z cédéčka významově takřka dvojalbum, navíc je natočený ještě s obrazem na přiloženém DVD.
Sedmdesát sedm minut hudby na albu je rozdělených takřka rovnoměrně mezi Johanna Sebastiana Bacha a soudobou hudbu. To samo o sobě není vysloveně převratné, zvláště Bach se s novější hudbou kombinuje často a dobře. Důležité je, že Sára Medková mezi současnými autory sahá k těm, jejichž hudba netvoří pouhé předěly mezi osvědčenými skladbami z bachovského katalogu. Naopak proti velmi konzervativnímu bachovskému výběru staví kompozice, které nepoužívají klavír zcela běžným způsobem, objeví se elektronika, použití klavíru jako zvučícího objektu i nutnost hlasové až herecké akce.
Album zahajuje Bachova Francouzská suita G dur BWV 816, po ní následuje Six Pianos Víta Zouhara pro klavíristku a zvukový pás. Na Ricercar c moll z Hudební obětiny navazuje společná kompozice Sáry a Iva Medkových Inside. A po Bachově Toccatě e moll BWV 914 završuje album oratorium De profundis pro hovořící klavíristku, jehož autorem je Frederic Rzewski.
Sára Medková patří k mladé generaci klavíristů, kteří už mají za sebou vysokou školu, mistrovské kurzy i úspěchy na soutěžích a budují si vlastní kariéru a osobitý interpretační profil. A čím víc se technická zdatnost pokládá za automatickou, tím důležitější je, co a proč se hudebník rozhoduje hrát. Sára Medková je často slyšet na festivalech soudobé hudby, v jejím koncertním kalendáři se najde jen málo vystoupení, kde by hudba 20. století až současná nebyla vůbec zařazená. A když se objeví program Bach – Janáček – Albeniz, působí v tomto kontextu až jako nemístně konzervativní.
Z alba De profundis se ale také zdá, že současná hudba je Sáře Medkové bližší a v celkovém vyznění alba vlastně Bacha docela válcuje – což ovšem neznamená, že by bylo nutné jej přeskakovat. CD získává se silnou účastí jeho kompozic také prezentační rozměr – u debutového alba zcela pochopitelný. Součástí dramaturgie je patrně také potřeba předvést své schopnosti v co nejširším rozsahu.
Skladba Six Pianos Víta Zouhara kombinuje živé hraní s přednatočeným pásem, takže šest klavírů obsáhne při vystoupení i ve studiu jeden interpret. Vít Zouhar vychází z principů minimalismu, pohybuje se v konsonantních souzvucích a vytváří postupně komplikovanou strukturu, která ale stále budí dojem průzračné a křehké přehlednosti. Pásma šesti klavírů se vynořují a zase ztrácejí, jednohlasé linky se větví, vrství a sluch se chytá do pasti jakési akustické smyčky.
Kompozicei Inside vznikla ze spolupráce Sáry Medkové s Ivem Medkem – zatímco Sára obsluhuje klaviaturu, její manžel Ivo hraje přímo na struny klavíru, nástroj se rozeznívá mnoha způsoby. Skladba se zrodila z volné improvizace, která se během opakovaného provádění začala usazovat do pevnějšího tvaru. Výsledek přináší takřka noiseové momenty, melodické perkusivní zvuky jako vypůjčené z gamelanu i křehké tóny v ozvěně přeznívajících strun. Nechybí ani citát lidové písně Ej lásko, lásko – tyhle vtípky jsou pro Iva Medka rovněž charakteristické.
De profundis Frederica Rzewského uzavírá album takřka jako samostatný hudební svět oddělený od všeho, co předcházelo.
De profundis složil Frederic Rzewski na motivy stejnojmenného dopisu Oscara Wilda, který ho napsal ze žaláře v Readingu svému milenci. Kromě interpretace klavírího partu vyžaduje skladba od klavíristy také stylizované zvuky a vokály, a navíc recitaci úryvků Wildeova textu. Rzewski zdůrazňuje obecné aspekty dopisu týkající se života umělce v šíleném prostředí, které ale nemusí být tak hrozné jako život ve společnosti cílevědomých lidí, kteří vždy vědí, co chtějí. K výjimečnosti umělce tu přibývá ještě homosexuální orientace, která je pro celý text důležitým rezidentním stimulem. „Jsem z těch, kdo byli stvořeni pro výjimky, ne pro zákony,“ píše Oscar Wilde.
Hudebně se jedná o kompozici na hranici melodramu a sólové kantáty – provedení vyžaduje komplexní interpretaci, hlas nehraje pouze okrajovou úlohu. Skladba dominuje celému albu nejen kompozičně a společenskými přesahy, ale také interpretačně. Sára Medková je jako klavíristka i herečka naprosto přesvědčivá, důrazná a vemlouvavá, ale dokáže se vyhnout nemístnému patosu a přehánění. De profundis je určitě mimořádná položka nejen na albu, ale i v jejím koncertním repertoáru.
Na přiloženém DVD je záznam provedení De profundis v brněnském Divadle na Orlí, ale bez publika – takže koncert pro kameru. Další složkou je navíc animace Lukáše Medka, která stejně jako hudba vychází z Wildeova dopisu. Jedná se tedy vesměs o práci s textem, písmem, hudbou se prolíná pohyblivá typografie. Záběry na ruce Sáry Medkové přímo shora zdůrazní úsporný a koncentrovaný způsob hry bez předvádění na efekt. Celkový účinek Rzewského De Profundis s ním až překvapivě kontrastuje.
Nejbližsí koncert je podle kalendáře Sáry Medkové naplánovaný až na 25. října do brněnského Besedního domu. To sice není úplně blízko, ale na programu je i Frederic Rzewski, takže stojí za to zapsat si datum do kalendáře už teď.
Sára Medková: De profundis. CD (76:52 min.) + DVD (30 min.), nákladem vlastním
Leave a Reply