Včera začal v Náměšti nad Oslavou festival Folkové prázdniny. Klidná akce, jejíž rozměry a atmosféra jsou do značné míry vytyčené prostředím zámeckého parku, kde se většina koncertů odehrává. Silnou dramaturgickou linií festivalu je world music – minimalistická hudba vyvinutá z litevských lidových písní se k ní dobře hodí.
Do Náměště jsem přijel kolmo, jak by možná řekl inspektor Clouseau jízdě na bicyklu. Vyrazil jsem brzo a vzal to oklikami, které se vyhnuly těm nejhorším kopcům kolem Brněnské přehrady. Ty mě minulý rok v pětatřicetistupňovém předbouřkovém dusnu málem zabily. Letošní léto se chová středoevropsky a ne subtropicky jako loňské, takže jsem si stoupání z Rosic do Litostrova mohl užít trojnásobně. Zaprvé ten klid pustých serpentin uprostřed lesa, zadruhé vědomí, že je času dosti – ku svačině i do začátku večerního programu. A zatřetí tu zenovou bezúčelnost stoupání dobrého jen k tomu, aby se na druhé dtraně zase sjelo dolů.
Jediným autorem dnešního matiné je litevský skladatel Bronius Kutavičius. Pravidelnou součástí „folkovek“ totiž bývá i kolokvium, do jehož letošního tématu „Od folkloru k world music. Na počátku bylo…“ jsem navrhl jako příspěvek právě stručné seznámení s jeho repetitivní hudbu. Kutavičius se k osobitému kompozičnímu stylu vypracoval skrze litevské vícehlasé písně sutartinės, takže to není úplně od věci.
Témata svých kompozic hledal Kutavičius takřka výhradně v minulosti, v historii, mýtech, starých rituálech. Na přelomu 70. a 80. let vytvořil řadu skladeb, které později označil jako cyklus „pohanských oratorií. V dnešním matiné zazní první a poslední z nich.
- Folkové prázdniny. Skoro bez folku, ale s odvahou➚
- Tři niněry: elektronika, hrací strojky, Schubert, tango➚
- Jitka Šuranská: Umím pořád hrát za litr slivovice➚
Na úplném začátku to ale bude litevská píseň Dūno, dūno upė v podání souboru Trys Keturiose jako ukázka výchozího stylu. Po ní následuje oratorium Poslední pohanské obřady (Paskutinės pagonių apeigos) z roku 1978. Kromě úvodní „Fanfáry„ a varhanního „Odchodu“ obsahuje čtyři zpívané části: Kobylko zelená, Uctívání vrchu Medvėgalis, Zaklínání hada a Uctívání dubu. Matiné uzavře oratorium Strom světa (Pasaulio medis) z roku 1986.
Leave a Reply