16. srpna 2013 v 18:00
Multifunkčí aula GONG, Dolní oblast Vítkovic
Philip Glass: Music in Twelve Parts (1971–74)
účinkují: Philip Glass & the Philip Glass Ensemble
Hudební režie: Michael Riesman • zvukový design: Kurt Munkacsi
Délka představení: 5 hodin s dvěmi dvacetiminutovými a jednou hodinovou přestávkou

Jediné a první vystoupení The Philip Glass Ensemble v České republice je součástí Ostravských dnů 2013: Institutu a Festivalu nové hudby (12.–31.8.), kterých se Philip Glass zúčastní také jako lektor. Tvorba Philipa Glasse vychází z prostředí newyorské avantgardy (downtown scene). Mezi jeho hudební přátele patří Petr Kotík, Christian Wolff nebo Phill Niblock. Všichni se sejdou na Ostravských dnech 2013.

Music in Twelve Parts (1971–74) Philipa Glasse patří mezi stěžejní díla 70. let a sám Philip Glass ji považuje za vyvrcholení svého minimalistického období. Dráhu nejslavnějšího žijícího skladatele současnosti odstartovala právě tato pulsující pionýrská skladba, která přímo předchází spolupráci s Robertem Wilsonem na opeře Einstein on the Beach. Mezi účinkující Glassova sedmičlenného ansámblu patří Jon Gibson (skladatel, saxofonista a flétnista) i fascinující sopranistka Lisa Bielawa. Hudebním ředitelem je všestranný hudebník a producent Michael Riesman. Do Ostravy přijede ansámbl z vystoupení na festivalu v Edinburghu.

Music in Twelve Parts byla složena přímo pro The Philip Glass Ensemble (založen v New Yorku v roce 1968). Tuto skladbu hraje soubor od své premiéry v roce 1975 v Town Hall v New Yorku. U skladby tak virtuózní a interpretačně fyzicky náročné lze očekávat, že příležitostí ji slyšet v živém provedení bude v budoucnu méně a méně. Možnost navštívit provedení Music in Twelve Parts je velmi vzácnou událostí, stejně tak jako zažít jiná rozsáhlá mistrovská díla nové hudby (například skladbu Gruppen Karlheinze Stockhausena pro tři orchestry, která zazněla v České republice pouze jednou, a to na festivalu Pražské jaro v roce 1999).

K Music in Twelve Parts Philip Glass uvedl: „Všechny skladby, které jsem napsal před rokem 1976, spadají do vysoce reduktivního stylu hudby, nazývaného minimalismus. Podle mne lze minimalismus vymezit jasným časovým rozmezím, od roku 1965 do roku 1975, a téměř všechny mé skladby z uvedeného období se mohou do této obecné kategorie zařadit. Ovšem jakékoli podobné kategorizace jsou jen plody mysli jejich autorů a mohou být zavádějící. Například „Hudba o 12 částech“  – přestože bude klasifikována nejspíš jako minimalistická skladba, pro mne znamenala průlom a obsahuje mnohé stavebné a harmonické myšlenky, které jsem pak rozvíjel ve svých pozdějších dílech. Je to modulární skladba, jedna z prvních tohoto typu. Má dvanáct částí, které se mohou hrát jak samostatně, tak v jediném dlouhém sledu, nebo části jakkoli kombinovat.”

Tento text je jen mírně upravená tisková zpráva Ostravského centra nové hudby (to neznamená, že bych s ním nesouhlasil, jen jsem ho nepsal).