Čínská skladatelka Mojiao Wang (1982) se minulý rok zúčastnila institutu Ostravské dny a New Opera Days Ostrava ji vyzvaly ke kompozici opery. Encounter bude poslední světovou premiérou, kterou budeme mít během letošního ročníku možnost zhlédnout.

Je Encounter vaše první opera – jak jste si vybírala námět a libretistu?
Ano, je to má první opera. Opera vypráví příběh z reálného života ve věku internetu. Je plná absurdní fantazie a černého humoru. Zabývá se vývojem pokročilých technologií a změnami současné společenské, a ještě více lidské podstaty pasivity a bezmocnosti. Pokud mohu soudit, není to svět, ve kterém chceme žít. Vybrala jsem si příběh, který se odehrává v Tibetu, protože se snažím probudit v lidech snahu uchovat v paměti všechno, co jsme ztratili kvůli kontrastu a kolizi postmoderní společnosti a původního života v prostotě. Libretistou je můj otec. Když mě oslovili z festivalu, abych napsala operu, žila jsem v Pekingu, kde jsem původně oslovila i známého libretistu – ale neúspěšně. Tak jsem přesvědčila svého otce, který je obchodník, ale i básník. Neměl se psaním libret žádné zkušenosti, ale po jistém váhání na to přistoupil. Má pozoruhodný vhled do problematiky současné společnosti a námět ztvárnil velmi rychle. Libreto je založeno na kontrastu moderní společnosti a odkazu tibetské tradice. Otec se učil psát libreto za pochodu – během tří měsíců vytvořil nespočet návrhů, než vznikla definitivní verze.

Minulý rok se v Ostravě hrála vaše skladba Singing about Love, opera Encounter sleduje různé podoby a projevy lásky. Hýbe láska světem víc než věda a technologie?
Láska nemá s technologiemi nic společného. Lásku většinou opěvujeme jako nejpřirozenější a nevyzpytatelnou schopnost přežít. Já myslím, že láska je čistě duchovní projev. Pokud se na věci podívám z tohoto úhlu, jsou všichni lidé propojeni.

Tématem opera Encounter je kromě lásky také vnitřní svoboda – jak to spolu souvisí, jste vnitřně svobodná?
Většinou předpokládáme, že jsme svobodní a dokonce neformální, ale ve skutečnosti je to falešný dojem. V postmoderní společnosti je způsob našeho uvažování i životní styl ovlivněn nebo spíš ovládán pokročilými technologiemi, jako je internet. Jsme jako vězni technologických vězení bez zdí a naše duše jsou spoutány v okovech. Okovy a vězení nás nutí zapomínat na potřeby a podstatu lidské přirozenosti. V takovém duchovním očistci je opravdová láska vyždímaná a znetvořená, takže už většinou nevíme, jak vlastně vypadá.

V opeře Encounter uvažujete, jestli měníme svět, nebo svět mění nás. Změnil vás přesun z Pekingu do New Yorku?
Ano, samozřejmě. Zaprvé každá individualita je ve srovnání se světem velmi nepatrná. Lidé nejsou schopni dokonale odolat vlivům vnějších změn. Zadruhé by bylo obtížné žít v současném světě, kdybychom změny odmítali. A zatřetí mě tato změna trápí. Stýská se mi a je mi smutno po takzvaně neosvícené kultuře a duši.

Co pro vás znamená Richard Wagner, Giuseppe Verdi a vůbec konvenční opera?
Jejich vliv je tu různým způsobem přítomen, ale pro mě mnoho neznamená. Doba se změnila, náměty, délka i instrumentace skladeb je jiná. Máme dnes o tolik víc možností než v minulosti. Naše hudba z ní vychází, ale pro mě je důležité vytvořit něco, co se týká dneška.

Jaký to má smysl psát dnes opery, jaký je zájem publika o novou tvorbu – může vzniknout nějaká nová Bohéma?
Vytvořit novou Bohému dnes není možné, její námět ani hudební jazyk nemá s dneškem nic společného.