Mnoho milenek, hraběcí smrt. Zvlášť, když se děvčata dohodnou mezi sebou i s paní hraběnkou, aby se pomstily a zchladily si žáhu.

Vídeňská krev je opereta pojmenovaná podle populárního Straussova valčíku, skladatel sám se však na ní nepodílel a premiéra proběhla až po jeho smrti. Komedii poskládal ze starší Straussovy hudby Adolf Müller. Jedná se však o pasticcio velmi inteligentní a zábavné. Oblíbené téma pronikání buržoazie mezi šlechtu kombinované s milostnými avantýrami bez sentimentu a moralizování a jiskrná hudba stály u obliby díla, která se od premiéry v roce 1899 nevytratila dodnes.

Černobílá televizní inscenace má styl a je taková, jaká má opereta být – zábavná, sympaticky přímočará a obejde se bez přehnaných banalit, které občas vědomě a obratně používá. Hudební nastudování je špičkové, podílejí se na něm naši vynikající interpreti a herci té doby. Jiří Kout zde připomene svou spřízněnost s mnohými wagnerovskými dirigenty, kteří si k německé operetě rádi odskakují. Pěvci patří rovněž k tehdejší špičce, stylově vynikající je především Jana Jonášová jako manekýnka Pepi. Milovníci Straussovy hudby a starosvětského šarmu tuto inscenaci určitě chtějí vidět.

Adolf Müller: Vídeňská krev, hudba Johann Strauss, libreto Victor Léon a Leo Stein. Hudební nastudování: Jiří Kout, režie: Stanislav Fišer. Hrabě Zedlau – Jiří Zahradníček / Josef Bek, Hraběnka Zedlau, jeho žena – Jadwiga Wysoczanská / Květa Fialová, Francisca Cagliari – Marta Boháčová / Jana Břežková, Pepi Pleiningerová – Jana Jonášová / Radka Burešová, Ministerský předseda – Jaroslav Horáček / Svatopluk Beneš, Majitel kolotoče Kagler – Dalibor Jedlička / František Filipovský, Hrabě Bitowský – Eduard Dubský, Komorná Anna – Radka Burešová, Kočí – Karel Augusta, Číšník – Václav Kotva, Sluha Josef – Zdeněk Švehla / Stanislav Fišer. Orchestr Národního divadla v Praze, Kühnův smíšený sbor, členové baletu pražských divadel. Československá televize Praha, 1973