Zlatý Buddha je krásný dárek, nejde ovšem o zlato, ale o vytříbený vkus prince Su-Čonga. Ale co naplat, kulturní rozdíly lásce nepřejí, alespoň podle libreta operety Země úsměvů.

Před předehrou přemoudrý, všechápající úvod Josefa Beka vážného od projev až po smoking, studentka v knihovně studuje obrázkovou knihu o orientu a představuje si romantický příběh, v němž hraje hlavní roli, zní Lehárova hudba: Dein ist mein ganzes Herz… Ovšem hraje Česká filharmonie a u pultu stojí Libor Pešek, pěvci jsou též vesměs z tehdejší československé špičky včetně Gabriely Beňačkové a Petra Dvorského. Jedná se tedy o síly bez nadsázky světové. Nahrávka zní velmi velkooperně, což platí pro orchestr i pro zpěváky. Libreto je značně sentimentální a v hudbě je více než Lehárův učitel Antonín Dvořák slyšet Giacomo Puccini – až za hranici epigonství. Musím ale říci, že jsem proti sentimentu osobně zaujatý, řadě lidí to vadit nemusí. Mně jsou bližší Offenbachovy či Straussovy cynické vtipy.

Realistická a poněkud předekorovaná inscenace je prokládána baletními vsuvkami, které se mi zdají po všech stránkách příšerné – bez nápadu, beze stopy estetické soudnosti. Dialogy jsou velmi vážné, vyznání hluboká, jen ta hudba má k tristanovské hloubce a vážnosti velmi daleko. Já vím, do operety to ani nepatří, ale vzhledem k textu tady vzniká nepřeslechnutelná disproporce. Pokud byste chtěli něco z podobně exotického prostředí, ale opravdu vtipného po všech stránkách, zkuste Mikado autorské dvojice Gilbert a Sullivan. Jakkoliv je tato Země úsměvů vlastně dobře zahraná a zazpívaná, já nic takového vidět nechci, ale řada jiných jistě chtěla, chce a chtít bude. Budiž jim židle měkká.

Franz Lehár: Země úsměvů, libreto Ludwig Herzer a Fritz Löhner, český překlad Ivo Osolsobě, zpívané texty Jiří Aplt. Hudební nastudování: Libor Pešek, režie: Milan Macků, scéna: Michael Dáňa, kostýmy: Ladislav Branč,. Líza – Gabriela Beňačková-Čápová / Zlata Adamovská, Su-Čong – Peter Dvorský / Josef Čáp, Mi – Jiřina Marková / Veronika Žilková, Gustav – Miroslav Kopp / Jiří Hromada, Čang – Antonín Švorc / Jiří Joran, hrabě Lichtenfels – Raoul Schránil, vrchní eunuch – Miloš Nesvadba. Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, členové baletu Národního divadla v Praze. Československá televize Praha, 1986.