Program od Mozarta až k polovině dvacátého století provedla na svém včerejším koncertu Filharmonie Brno. Na dílo Wolfganga Amadea Mozarta se vázaly jedny virtuózní variace a jedna symfonie z poloviny 20. století. Atraktivitu koncertu jistě zvýšilo účinkování čtrnáctileté houslistky Kláry Erdingerové, i když nejdůležitější roli sehrál charismatický dirigent Alexandr Liebreich.
Klára Erdingerová je talentovaná brněnská houslistka. Posluchači ji mohli v médiích zaznamenat v roce 2012, když vystoupila s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem na koncertě pro mladé talenty – to jí bylo 11 let. Koncert přenášela v přímém přenosu stanice Vltava a reflektovala ho i Česká televize. S Filharmonií Brno už Klára Erdingerová několikrát hrála, ale včera to bylo poprvé v regulérním dospělém programu. Postarala se o odlehčenou virtuózní mezihru v hutném symfonickém koncertu, a navíc se setkala s vedením vynikajícího dirigenta.
První polovinu koncertu zahájil i zakončil Mozart: začínalo se předehrou k opeře Kouzelná flétna a končilo Haffnerovou symfonií. Mezi nimi zahrála Filharmonie Brno s Klárou Erdingerovou Rondo Papageno Heinricha Wilhelma Ernsta – hravou předváděčku techniky na motiv Papagenovy vábničky z Kouzelné flétny. Po přestávce orchestr provedl Symfonii č. 4 Karla Amadea Hartmanna.
Heinrich Wilhelm Ernst pocházel z Brna, žil v letech 1812–1865 a patřil k vynikajícím houslistům své doby – podle toho vypadají i jeho skladby zaměřené především na sólový nástroj, zatímco orchestr obstarává jakýsi doprovod. Karl Amadeus Hartmann je proti tomu významný německý symfonik 20. století, žil v letech 1905–1963. Všech jeho osm symfonií vzniklo až po druhé světové válce, která jej přiměla stáhnout se z veřejného života, což je pro dnešní vnímání jeho díla i osobnosti spíš dobře.
Ernst i Hoffmann se k Mozartovi přiblížili každý z jiné strany – Ernst z té bezstarostně hravé, zatímco Hartmann jako závažný symfonik. To sice není ten nejsilnější aspekt Mozartova díla, ale v Haffnerově symfonii dosáhl v tomto směru jednoho ze svých vrcholů. Program se tedy provázal z obou stran a působil konzistentně.
Filharmonie Brno se představila v komorní sestavě a pod vedením Alexandra Liebreicha odvedla velmi dobrý výkon. Orchestr hrál přesně a Liebreich potvrdil výborné renomé dirigenta, který přistupuje k prováděné hudbě skutečně komorním způsobem, dbá na její strukturu a vede orchestr živě a přesně zároveň. Filharmonie Brno zaslouží pochválit především za soustředěný výkon v mimořádně náročné Hartmannově symfonii. Klára Erdingerová publikum celkem pochopitelně a zaslouženě okouzlila, ale je to talent v rozvoji, má úplně všechno před sebou a potřebuje se ještě hodně otrkat. Když dohrála, bylo vidět, jak jí spadl kámen ze srdce, ale celkově vzato obstála skvěle.
Dnešní reprízu koncertu lze jedině doporučit, koná se dnes večer v brněnském Besedním domě. A potom se připravit na 23. a 24. listopadu do Janáčkova divadla, kde se bude hrát velkolepý Klavírní koncert Feruccia Busoniho a Svatební košile Bohuslava Martinů. Svatební košile poprvé z nové kritické edice, Busoniho koncert provede Kirill Gerstein.
Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna KV 620, předehra k opeře, Heinrich Wilhelm Ernst: Rondo Papageno op. 21, Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 35 D dur KV 385 „Haffnerova“, Karl Amadeus Hartmann: Symfonie č. 4. Hudební nastudování – Alexander Liebreich, housle – Klára Erdingerová, Filharmonie Brno. 10. 11. 2016, Besední dům, Brno.
Leave a Reply