Zuzana Lapčíková se svým kvartetem okouzlila Mozartův sál Reduty téměř nepřetržitým tokem hudby trvajícím více než hodinu. Moravská lidová poezie v jazzovém hávu je název pořadu, který zřejmě vymyslel opilý vrátný. Tím jsou však negativa večera vyčerpána a můžeme se pustit do ostatních věcí.

Zuzana Lapčíková kvintet bohužel postrádal nemocného saxofonistu Rostislava Fraše, i zbylé kvarteto však hrálo až neuvěřitelně pestře. Hudba, kterou jsme slyšeli, by se asi bez potíží dala označit za současný jazzový mainstream, který vyrůstá z bebopu a bere si podněty ze všech možných oblastí soudobé hudby. Na jazzový grunt byla v tomto případě naroubována témata založená na idiomech moravské lidové hudby. Byla to ovšem témata, jaká by Lapčíkové mohl závidět i Thelonious Monk.

Hudba se zdála plynout úplně přirozeně a sama, na všech hudebnících ale bylo poznat, že se bedlivě sledují a vědí velmi dobře, co dělají. Všechny spojovala technická preciznost a pestrý, invenční projev. Z jednoduché bicí soupravy se linulo obrovské zvukové bohatství, Kamil Slezák na ni hrál i rukama. Ondrej Krajňák citlivě dotvářel harmonický charakter písní, ale ukázal se i v několika bouřlivých sólech. Velmi uměřeně používal pedál, většinu svého umění měl v prstech. Nejvíce sólového prostoru měl kontrabasista Josef Fečo, jehož melodický a dominantní projev musel nutně připomenout jediné jméno – Charlie Mingus. Zuzana Lapčíková stojí přirozeně v popředí nejen jako zpěvačka, ale i jako instrumentalistka. Na její cimbál se projev kapely soustředí už uměřenou dynamikou. V řídkých případech, kde se rytmické trio opravdu opře do nástrojů, už lze cimbál spíš jen tušit než slyšet. Přesto je však pořád v centru pozornosti a všechny ostatní nástroje se na něj svým projevem vážou. Procítěný a strhující zpěv Zuzany Lapčíkové vůbec netuší, co je to intonační zakolísání nebo jiná nejistota. Komunikace mezi hudebníky byla perfektní, všichni se zdáli přemýšlet jedním mozkem.

Jednotlivé skladby na sebe přímo navazovaly, v průběhu večera si ale publikum pořád urputněji prosazovalo pauzy na stále frenetičtější potlesk. Kvarteto Zuzany Lapčíkové se věnuje moravské lidové hudbě, nutně tedy přichází do konfrontace s mistrem, jak ona sama říká. Bát se této konfrontace ale ani v nejmenším nemusí, obstojí v ní bez výhrad.

Moravská lidová poezie v jazzovém hávu, Zuzana Lapčíková kvintet. Zuzana Lapčíková (cimbál, zpěv), Josef Fečo (kontrabas), Ondrej Krajňák (klavír), Kamil Slezák (bicí). 20. 11. 2010, Reduta (Mozartův sál), Brno, v rámci festivalu Janáček Brno 2010.