Ticho, fatalismus, spása. Orchestr Berg a duchovní hudba v Karlíně

4. 5. 2017, 10.01 | Boris Klepal

Kostel sv. Cyrila a Metoděje před koncertem, foto archiv Orchestru Berg

Kostel sv. Cyrila a Metoděje před koncertem, foto archiv Orchestru Berg

Orchestr Berg uvedl v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně koncert duchovní a oduševnělé hudby. Pod souhrnným názvem Sedm se skrývala světová premiéra skladby Roberta Hejnara Lorelei, česká premiéra kompozice Sequentia skladatele Arvo Pärta a sedm Kristových slov na kříži, jak je ztvárnila Sofia Gubajdulina.

Koncert Orchestru Berg v karlínském kostele byl především perfektně vyvážený a krásně plynul. Hudebně i myšlenkově postupně gradoval, jednotlivé skladby na sebe logicky navazovaly a každá jako by rozvíjela tu předcházející. Dá se to říct už o Sequentii Arvo Pärta, která koncert zahájila a svou křehkostí rozvinula předchozí ticho. Závěrečných Sedm slov Sofie Gubajduliny naopak přivedlo koncert k závažnému duchovnímu i hudebnímu sdělení, po kterém už pro nic jiného než pro návrat do ticha nezbývalo místo. Mezi Pärtem a Gubajdulinou stála skladba Roberta Hejnara Lorelei. Ta se poněkud vymykala baladickou inspirací, která se ale ukázala v kontextu celého programu spíš jako vedlejší věc, po hudební stránce zapadla perfektně.

Kompozice Roberta Hejnara Lorelei svou literární inspirací směřovala k fatalismu a neodvratné zkáze skrze pokušení, což z ní dělalo myšlenkový protipól k Sedmi slovům Sofie Gubajduliny. Jako vždy se ale ukázalo, že hudební souvislosti jsou při koncertní dramaturgii ty jediné důležité. Mimohudební výklady sice vypadají hezky v programech a dobře se o nich vykládá, ale pro hudební souznění nic neznamenají. Hejnarova Lorelei se s Gubajdulinou setkala v neustále přítomném napětí mezi sólovými houslemi, orchestrem a klavírem. Lorelei je v zásadě houslový koncert tvořený navazujícími kontrastními částmi, do nichž jsou vložené dvě kadence. Intenzivní využívání tremola v orchestru, harmonické postupy i stavba sólového partu vedou až k romantizujícímu vyznění, ale bez pocitu hudebního anachronismu. Sólistou byl Jan Fišer a bylo to citlivé a krásně zpěvné provedení bez velkých gest.

Sequentia je jedna z nejnovějších kompozic Arvo Pärta, pochází z projektu Adam’s Passion – tedy Adamovy pašije –, který na Pärtovu hudbu vytvořil režisér Robert Wilson v roce 2015. Wilson většinou použil Pärtovy starší kompozice, Sequentia je jediná, která vznikla speciálně pro tuto příležitost. V rámci Pärtovy tvorby se nejdená o nic převratného, hudba je průzračná, vychází z mollového kvintakordu a v rámci koncertu zastala funkci předehry – k tomu ji předurčovala i přibližně pětiminutová stopáž.

Sedm slov Kristových na kříži je námět, který se prolíná hudbou už celá staletí. Sofia Gubajdulina vyjádřila Sedm slov čistě hudební řeči bez zpěvu nebo recitace konkrétního textu, k historii se hlásí citací oratoria Heinricha Schütze na stejný námět. Výraznou úlohu lidského hlasu zastává u Gubajduliny violoncello, jeho táhlé tóny a glissanda jsou obrazem utrpení a přechod smyčce za kobylku v poslední části jasnou metaforou přechodu do jiného světa. Dalším sólovým nástrojem je bajan – ruský typ knoflíkové harmoniky, která má proti akordeonu mohutnější basy a barevnější nebo snad průraznější zvuk. Violoncello, bajan a orchestr procházejí sedmi větami skladby v neustále napjaté kombinaci konfliktu a neoddělitelnosti, vyjadřují každý svým způsobem princip kříže. Ať už střety sousedních strun, knoflíků nebo přechody mezi unisonem a oktávovými strukturami. A pokud by bylo třeba charakterizovat Sedm slov Sofie Gubajduliny co nejstručněji, tak je to kompozice výmluvná i beze slov. Velký podíl na tom měli i sólisté Milan Osadský na bajan a violoncellista Jakub Tylman.

Orchestr Berg dirigoval Pavel Šnajdr a velmi dobře si poradil s obtížnou akustikou místa. Etrémně dlouhý kostelní dozvuk dotvářel barvu orchestru i sólových nástrojů a nesléval je dohromady do nesrozumitelného zmatku. I v nejenergičtějších pasážích byl pořád přítomný dojem vzdušnosti a čitelnosti, což v takových podmínkách není nic samozřejmého. Není žádná novinka, že chrámové prostředí obvykle přeje atmosféře stejně extrémně, jako nepřeje orchestrálnímu zvuku. Koncentrovaná atmosféra koncertu navzdory efektnímu a mysteriózně přisvícenému prostoru vyrůstala především z koncentrovaného provedení. Pavel Šnajdr i Orchestr Berg odvedli výbornou práci.

V nejbližší době čeká Orchestr Berg koncert v rámci Pražského jara, bude to 1. června ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci společně se členy vokální skupiny Skety. Součástí koncertu bude světová premiéra skladby Zbývá jen píseň, Petr Wajsar ji napsal na objednávku festivalu. A 11. června koncert nazvaný Index v rámci letošní koncertní řady Dimenze Berg 2017, místo je zatím v jednání.

Sedm. Arvo Pärt: Sequentia (česká premiéra), Robert Hejnar: Lorelei (světová premiéra), Sofia Gubaidulina: Sedm slov. Jan Fišer – housle, Milan Osadský – bajan, Jakub Tylman – violoncello, Orchestr Berg, hudební nastudování Pavel Šnajdr. Jan Komárek – light design. 2. 5. 2017, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, Praha.

Zanechte komentář