Orchestr Berg včera zahájil svoji už 17. koncertní sezónu, kterou nazval Dimenze Berg2017. V Českém muzeu hudby vyzval své posluchače k „putování po zvukových krajinách“ vytvořených kompozicemi tří současných skladatelů Benta Sørensena, Hanse Abrahamsena a Georga Friedricha Haase. Skladby druhých dvou autorů měly včera českou premiéru.
Orchestr Berg vzal publikum na cestu po krajinách nesmírně působivých, charakteristických, místy zdánlivě poněkud nehybných, ale přitom rychle ubíhajících. Zvlášť při poslední skladbě … und … Georga Friedricha Haase bylo až překvapivé, jak může pětadvacet minut rychle utéct. Asi jako když člověk vyhlíží z okna vlaku, který jede natolik plynule, že si ani neuvědomuje jeho rychlost. Hudba sama se přitom nehnala rychlým tempem v žádné ze tří skladeb, které včera Orchestr Berg hrál. Byla to především jejich kvalita, která držela pozornost natolik, až se časová dimenze začala kamsi vytrácet, což platí jak u zmíněného Haase, tak u Benta Sørensena a Hanse Abrahamsena.
Všichni tři skladatelé jsou vrstevníci, narodili se v 50. letech minulého století a dnes je jim kolem šedesátky. Všichni také mají vybudovanou na současné hudební scéně pevnou pozici, nejsou to žádné objevy, ale zavedení a úspěšní autoři: především Georg Friedrich Haas patří k prominentním a sledovaným skladatelům dneška od hudby až po jeho intimní život➚. Skladby Benta Sørensena a Hanse Abrahamsena měly silné zastoupení v programu loňského ročníku festivalu Contempuls, takže se s nimi mohlo domácí publikum živě potkat celkem nedávno, Hans Abrahamsen byl dokonce osobně přítomen a měl v rámci festivalu i přednášku.
Koncert zahájil Sirenengesang – tedy Zpěv Sirén – Benta Sørensena. Kompozice na sebe vrstvila drobné hudební úseky, jejichž konstrukci držela pohromadě glissanda a průzračnost zpochybňovaly čtvrttóny. Výsledný tvar byl ale pevný a když se v něm ke konci objevila táhlá melodie lesního rohu, vytvořila opar chvějivé a neodolatelně přitažlivé nostalgie.
Ve čtyřvěté Winternacht – Zimní noci – věnoval Hans Abrahamsen její krajní části stejnojmenné básni Georga Trakla. Druhou větu inspirovala grafika Tři světy známého autora Mauritse Cornelise Eschera, třetí věta je věnovaná Igoru Stravinskému. Abrahamsenův příklon k průzračnosti, minimalistické pasáže a absence čtvrttónů posunuly Winternacht proti obklopujícím kompozicím směrem k prosvětlenému a optimistickému vyznění.
… und … Georga Friedricha Haase pracuje velmi důsledně s mikrointervaly a úplně postrádá melodickou složku. Vytváří ale zvukově provázaný svět elektroniky a komorního orchestru, které se vzájemně ovlivňují, opírají se o sebe a společně vytvářejí zcela kompaktní a specifickou kvalitu. V její struktuře přicházejí pořád nové podněty, které nenechají výsledek upadnout do monotónního hučení. I při absenci melodií či zřetelných témat je skladba v neustálém pohybu.
Ve včerejším programu všechny tři skladatele sbližoval jejich vztah k přírodě, poezii a také k detailní práci s hudebním materiálem a zvukovou barvou. Spojoval je ale také vztah k romantické tradici, kterou Sørensen a Haas vstřebávají, zpracovávají a narušujují každý jiným způsobem, zatímco Abrahamsen ji spíš popírá. Dramaturgie večera vytvořila jakýsi oblouk, jehož střední část kontrastovala se dvěma krajními, takže celek vzdáleně evokoval starou třídílnou sinfonii, která se poněkud rozmáchla v čase.
Dirigent Peter Vrábel si jako dramaturg Bergu dal záležet i na provedení, které strhávalo pozornost především k barvě a vyrovnanosti zvuku, což muselo dát především u Haase hodně práce. Ve včerejším koncertu se šťastně potkal výběr repertoáru, který se skládal vlastně z ověřených a osvědčených skladeb, s adekvátním a přesvědčivým provedením.
Foyer Českého muzea hudby má akustiku velké a vysoké haly s holými stěnami, která by mohla nevhodně zvolené skladby spíš zničit, než jim pomoci. Peter Vrábel vybral kompozice, kterým takový prostor vyhovuje především podporou propojení barevných nuancí do jednoho celku. Zvlášť v Haasově skladbě … und … se provázala elektronika s orchestrem i bez potřeby ozvučení akustických nástrojů, které jim vždy ubírá dynamický rozsah. Místo si tedy s hudbou sedlo bezvadně.
Nejbližší koncert Orchestru Berg je v úterý 4. dubna v klubu Roxy, podtitul je Groove a na programu jsou Roman Zabelov, Miro Tóth a Gabriel Prokofiev.
Bent Sørensen: Sirenengesang, Hans Abrahamsen: Winternacht (česká premiéra), Georg Friedrich Haas: … und … (česká premiéra). Orchestr Berg & dirigent Peter Vrábel. 6. 3. 2017, České muzeum hudby, Praha.
Pro ranní Mozaiku ČRo 3 Vltava
Leave a Reply