Zemlinsky Quartet a autorské transkripce

24. 6. 2011, 7.49 | Boris Klepal

Mezi kuriózním provedením Milhaudova Stvoření světa a Mozartova Klavírního koncertu č. 13 se tyčil Smetanův smyčcový kvartet Z mého života – kompozičně i interpretačně jednoznačný vrchol koncertu.

Zemlinsky Quartet, ilustrační foto

Zemlinsky Quartet předvedl v zásadě dvě zvukové tváře, které stylově konvenovaly prováděným skladbám. V Milhaudově transkripci vlastní orchestrální skladby Stvoření světa pro klavír a smyčcové kvarteto se jednalo o průzračný, svítivý zvuk, který se snažil maximálně přiblížit charakteristickým inspiracím z populární hudby. Musím ale říci, že kompozice ochuzená o dechové nástroje a rozsáhlé použití bicích zvukově i rytmicky zchudla. Na hráčích bylo navíc patrné, že ji nemají zažitou a nemohl jsem se zbavit dojmu, že jim „swingující“ rytmy nejdou pod prsty a nevědí si s nimi stylově rady. Jako zábavný rozjezd posloužilo Stvoření světa dobře a nejsem schopen posoudit, jak je vnímalo publikum, které původní verzi pravděpodobně neznalo, přijetí bylo vlídné. Když se ale hráči doslova ponořili do Smyčcového kvartetu č. 1 Bedřicha Smetany, bylo hned od prvních tónů jasné, že toto je hudba, kterou mají v krvi, je jim vlastní a dovedou hluboký vnitřní prožitek, který z ní mají, přenést na posluchače. Zvuk kvarteta zmohutněl, přibylo legata a zpěvnosti. Největší důraz však interpreti kladli na expresivní, rytmicky pregnantní podání a dynamické i tempové kontrasty. Od zběsilého tempa úvodu poslední věty se odrazil závěr jako tichá niterná tragédie. Melodické oblouky byly možná o něco méně klenuté, o to více však vynikl sentimentu zcela prostý patos veledíla světové kvartetní literatury.

Karel Košárek, ilustrační foto

Po přestávce následovala transkripce (opět autorská) Mozartova Klavírního koncertu č. 13 pro klavír a smyčcové kvarteto, ve své době dosti běžná záležitost. V komorním podání se sice ztratilo něco ze sytého kouzla symfonického zvuku, zato však vynikla průzračná stavba a hravá atmosféra skladby. Kvarteto se vrátilo k původní průzračnosti a jasu, nutno říci, že po zvukové stránce si Zemlinsky Quartet poradil se všemi skladbami bez výhrad. Karel Košárek provedl klavírní part lehce, měkce a přesně, zvuk klavíru a kvarteta byl pěkně vyrovnaný, předávání témat probíhalo jakoby mimoděk a bez rušivých skoků. Proti hudebníkům stála snad jedině ne zcela šťastná akustika prostoru, velmi suchá, téměř bez dozvuku.

Zemlinsky Quartet (František Souček – housle, Petr Střížek – housle, Petr Holman – viola, Vladimír Fortin – violoncello) Karel Košárek – klavír. Darius Milhaud: La Création du Monde (Stvoření světa) v autorově úpravě pro klavír, dvoje housle, violu a violoncello, Bedřich Smetana: Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“, Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klavír č. 13 C dur v autorově úpravě pro klavír a smyčcové kvarteto. 23. 6. 2011, Tišnov, Městské kulturní středisko. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Zanechte komentář