Klavírní recitál Jana Jiraského v Janáčkově domě, kde skladatel žil od roku 1910, měl specifické kouzlo. Kromě hudby samotné se na atmosféře koncertu podílel i specifický zvuk Janáčkova klavíru a genius loci. Výsledek byl okouzlující, škoda, že takových matiné není víc.

Lyrický a zasněný začátek krátkého dopoledního koncertu patřil výběru pěti skladeb z cyklu Po zarostlém chodníčku. Pateticky a naléhavě vyzněla Sonáta 1. X. 1905 „Z ulice“. Extrémně se mi líbilo energické pojetí závěrečného klavírního cyklu V mlhách. Mimohudební výklady téměř vždy zavánějí dojmologií a nepodložeností, ale přece: měl jsem pocit, že si autor mlhou spíš tvrdohlavě razí cestu, než že bezradně bloudí. Dramaturgie koncertu tvořila sevřený celek, Jan Jiraský ostatně k provádění větších cyklů dlouhodobě inklinuje.

Na první poslech byla zřetelná především agogická propracovanost, Jiraský jakoby hrál neustále rubato. Sice decentně a s citem, ale pořád. Nejednalo se samozřejmě o žádnou rozplizlost nebo dokonce neschopnost udržet rytmus, ale o soudržný a funkční výsledek promyšleného přístupu. Intimní prostředí i decentní zvuk starého klavíru umožňovaly vychutnat i jemné a bohaté dynamické odstínění. K tomu přistupovalo ještě minuciózní využití obou pedálů.

Janáčkův klavír Ehrbar má svá specifika. Pochází asi z roku 1870 a byl to ve své době klavír velmi moderní. Jeho zvuk ještě nemá orchestrální mohutnost moderního Steinwaye, ale zároveň už je průraznější než má Érard, tehdy považovaný za špičku. Pořád je to ale zvuk jemný a decentní, který sice neumožňuje nablýskaná efektní fortissima, ale klavírista se za ně také nemůže schovávat. Tady se opravdu ukáže, co v interpretovi vězí, a Jan Jiraský obstál na výbornou. Chvílemi byly slyšitelné i mechanické nedostatky muzeálního nástroje, ale mnohem víc dokreslovaly působivou atmosféru, než aby rušily. Krásná hudba skvěle zahraná v místě dobrých duchů, tak vypadá jedno z nejkrásnějších rán, jaké si člověk může přát.

Výběr z Janáčkových klavírních skladeb. Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku (výběr), Sonáta 1. X. 1905 „Z ulice“, V mlhách. Jan Jiraský – klavír. 20. 11. 2010, Památník Leoše Janáčka, Brno, v rámci festivalu Janáček Brno 2010.