Wolfgang A. Mozart: Don Giovanni

21. 7. 2011, 10.19 | Boris Klepal

Živý záznam z Národního divadla v Praze se neuvěřitelně vleče. Italština kontaminovaná českým přízvukem symbolizuje esprit díla, který se kamsi vytratil.

Che giuramento, o dei! Che barbaro momento!

„Che giuramento, o dei! Che barbaro momento!“ (Don Ottavio, Donna Anna)

Statická režie, Svobodova schodiště, zpěv většinou zatěžkaný romantickou manýrou, na tento záznam se mi nedívalo dobře ani jako na dokument doby. Z oduševnělého veselého dramatu je těžkopádně inscenovaná klasicistní nuda. Katastrofálně nestylová je především Eva Děpoltová jako donna Elvíra představitelka donny Elvíry – snad ani na jeden vysoký tón se nedostane přímo a musí si vypomáhat portamentem. Největším kladem je výkon orchestru pod taktovkou Zdeňka Košlera, jen artikulace smyčců by mohla být konkrétnější. Pomalým tempům à la Wilhelm Furtwängler ale chybí vyvažující nepředvídatelná pestrost. Scénické řešení přispívá k topornému dojmu souměrností podle svislé osy, kterou navíc využívají i sborové scény. Rádoby realistické kostýmy nás vedou do blíže neurčitelné doby, která už byla. I přes některé slušné pěvecké výkony a výkon orchestru už dnes takového Dona Giovanniho vidět ani slyšet nechci.

Původně jsem jako představitelku Donny Elvíry mylně označil Evu Děpoltovou (bezhlavé opisování titulků videa). Evě Děpoltové se hluboce omlouvám a JUDr. Johaně Štěpánové děkuji za upozornění.

Là ci darem la mano.

„Là ci darem la mano.“ (Don Giovanni)

Ah, chi mi dice mai quel barbaro dov'è!

„Ah, chi mi dice mai quel barbaro dov’è!“ (Donna Elvira)

Vieni, vieni, carino, godiamo e cantiamo e balliamo e suoniamo! Che piacer, che piacer che sarà!

„Vieni, vieni, carino, godiamo e cantiamo e balliamo e suoniamo! Che piacer, che piacer che sarà!“ (Zerlina, Masetto)

Madamina, il catalogo è questo.

„Madamina, il catalogo è questo.“ (Leporello)

Ferma un po'!

„Ferma un po‘!“ (Leporello, prostěradlový přízrak Komtura za plentou, Don Giovanni)

Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni, libreto Lorenzo da Ponte. Hudební nastudování: Zdeněk Košler, režie: Václav Kašlík, scéna: Josef Svoboda, kostýmy: Jan Skalický. Pavel Horáček – Don Giovanni, Luděk Vele – Leporello, Eva Děpoltová – Donna Anna, Miroslav Kopp – Don Ottavio, Karel Průša – Komtur, Jiřina Marková – Zerlina, Bohuslav Maršík – Masetto. Orchestr, sbor a balet Národního divadla v Praze. Záznam představení Národního divadla v Praze, Československá televize 1987.

Komentáře k článku „Wolfgang A. Mozart: Don Giovanni“

  1. dawe napsal:

    Ta inscenace je fakt hrozná. Osobně mi Eva Děpoltová / zpívala donu Annu / Přišla Ok. Výšky tam byly

  2. OperaPlus napsal:

    Autor Boris Klepal by měl článek opravit – Eva Děpoltová zpívala Donnu Annu výborně a její Donna Anna byla a stále je považovaná za světově jednu z nejlepších.

  3. Kugelfest napsal:

    Televizi nevlastním, ani před ní neztrácím čas, ale na nahrávce Giovanniho z roku 82, kde Děpoltová zpívá Annu, nikoli Elvíru, jsem u ní žádný technický nedostatek nezaznamenal. Líběj vodpustit moji smělost, ale je to ta samá ženská? 🙂

Zanechte komentář