Zralé ženy, mladí chlapci a velká škola. Několik dní s Brigitte Fassbaender
10. 7. 2016, 3.18 | Boris Klepal
Čarostřelec. První romantický zásah v opeře
19. 6. 2016, 0.01 | Boris Klepal
Zázračné střely, které neminou cíl, spojení s ďáblem a vítězství čisté lásky. Včera tomu bylo 195 let, kdy v berlínském Schauspielhausu poprvé hráli Weberova Čarostřelce. V opeře tím začal opravdový romantismus a století vzniku nejhranějších kusů dneška. Celý článek »
Vlastizrada, válka, strach. Před 65 lety a dnes
28. 6. 2015, 0.01 | Boris Klepal
Včera uplynulo 65 let od popravy Milady Horákové, Záviše Kalandry, Jana Buchala a Oldřicha Pecla. V prvních dnech procesu obdržel soud 6300 rezolucí prostého lidu, který žádal pro národně-socialistickou poslankyni, novináře, příslušníka SNB a právníka nejpřísnější tresty. Co jiného s vlastizrádnou chamradí. Předevčírem se v Brně sešli dnešní prostí lidé plni obav o osud křesťanské Evropy ohrožené islámskými uprchlíky. Za vlastizrádce byli tentokrát označeni Bohuslav Sobotka, Jiří Dienstbier a Anna Šabatová. Celý článek »
Hodiny a systém jako zdroj rozkladu
10. 5. 2015, 0.01 | Boris Klepal
Výročí konce války, Den matek a den úmrtí Bedřicha Smetany. Líný dramaturg se z návalu výročních inspirací zblázní, středně líný je zkombinuje a samolibý se na ně vykašle. Pro dnešek volím třetí možnost a nechám laciné dramaturgické systémy plavat. Celý článek »
Fešácký kriminál a nekonvenční Habsburk. Jeden pěkný pohled z Brixenu
19. 4. 2015, 0.01 | Boris Klepal
Když jsem své ruské kamarádce před lety vyprávěl o Havlíčkově exilu v Brixenu, málem zemřela smíchy. Srovnání Alp a Sibiře – ruského synonyma pro vyhnanství – na ni bylo příliš silné, aby zachovala důstojnost. Záplava obrázků z Alp, kterou jsem nedávno proplul, mi to živě připomněla. Celý článek »
Antoni Wit: dovedu si představit i rozhovory se skladateli, kteří už dávno nežijí
18. 12. 2014, 0.54 | Boris Klepal
Dirigoval Berlínské filharmoniky, Staatskapelle Dresden i orchestr curyšské Tonhalle, učila ho i legendární Nadia Boulanger. Kompozici ale studoval u Krzystofa Pendereckého a s polskou hudbou je umělecký i osobní život Antoniho Wita svázán nejvíc. Premiéroval skladby Henryka Góreckého, Wojciecha Kilara, Witolda Lutosławského i svého učitele Krzysztofa Pendereckého, spolupracoval a přátelil se s nimi. Blízký mu ale byl i Olivier Messiaen – Witova nahrávka jeho symfonie Turangalîla patří k těm nejlepším, ceněná je i nahrávka cyklu Má vlast. Antoni Wit přijíždí v lednu do Ostravy dirigovat Janáčkovu filharmonii v programu, který se projde střední Evropou posledního století. Celý článek »
Novoroční revoluce s hosty na Wartburgu
1. 1. 2014, 0.01 | Boris Klepal
K přivítání nového roku si v Zápisníku můžete vybrat ze dvou hudebních možností. Tou první je A New Year Revolution – záznam vystoupení skupiny Fantômas (Mike Patton, Buzz Osborne, Trevor Dunn a Dave Lombardo) z roku 2011. Pozor, je to metal – sice experimentální, ale pořád dost nahlas. Tou druhou je sbor Příchod hostů na Wartburg z opery Richarda Wagnera Tannhäuser. Hraje Staatskapelle Dresden, řídí Christian Thielemann. Na hradě se za chvíli odehraje zápas pěvců a my si můžeme přát třeba to, aby pěvci v našich operách moc nezápasili, ale byla radost je poslouchat. A vůbec ať ta muzika za něco stojí. Celý článek »
Brahms, Pollini, Thielemann
2. 6. 2013, 0.20 | Boris Klepal
Dnešní virtuální matiné obsahuje jedinou skladbu: je jí Klavírní koncert č. 1 d moll Johannesa Brahmse. Na klavír hraje Maurizio Pollini, Staatskapelle Dresden řídí Christian Thielemann. Brahmsův první koncert je nahraný mnohokrát, z těch mimořádných nahrávek připomenu aspoň dvojice Rubinstein – Reiner nabo Gilels – Jochum. A samozřejmě Glenn Gould se slavným úvodem Leonarda Bernsteina, který považoval za nutné vysvětlit publiku, že s Gouldovými tempy absolutně nesouhlasí, dokonce ani s dynamikou. Množství nahrávek ale neznamená, že by nebyl důvod se o neotřelé zdolání paritury pokoušet znovu. Taková muzika se prostě neochodí.
Hugo Wolf: Penthesilea
13. 3. 2011, 9.17 | Boris Klepal
Líná dramaturgie je taky dramaturgie. Dnes má výročí narození Hugo Wolf, příslušník takzvané Tristanovské generace, proto si ve virtuálním matiné připomeneme právě jeho dílo. Netypicky to bude jeho symfonická báseň Penthesilea a teprve na závěr dvě písně, což je žánr, jímž se proslavil především.