Ivana Rusko, Aleš Janiga a pěkný začátek i konec

6. 3. 2014, 15.16 | Boris Klepal

Foto Marek Procházka

Ivana Rusko, Aleš Janiga, Jana Nevoralová, foto Marek Procházka

„Tak ten večer nakonec pěkně skončil,“ podotkl kdosi, když jsme po společném recitálu Ivany Rusko a Aleše Janigy seděli v kavárně Tungsram. Oba zpěváci byli výborní a během večera zlomili vaz, takže jsme podle pravidel šli nejdřív Ke všem čertům a teprve posléze pokračovali dál. Celý článek »

Barvy míst a zvuky různých světů

23. 10. 2013, 22.58 | Boris Klepal

opera-diversa-barvy-mist-2013-10-009

Lucie Hilscherová, Gabriela Tardonová a Ensemble Opera Diversa

Východiskem včerejšího koncertu Ensemble Opera Diversa byl písňový cyklus Folk Songs. Jeho autor Luciano Berio je na našich jevištích spíš vzácným hostem a v Brně se naposledy – pokud vím – objevil jako autor alternativního konce Pucciniho Turandot. Dlužno říci, že tento dramaturgický počin většina operního publika přijala s nepochopením až s nechutí. Je škoda, že si tito „odmítači nových konců“ nenašli cestu na provedení cyklu písní na lidové texty. Pestře instrumentované, nápadité melodie provedla živě a zaujatě Lucie Hilscherová. Její projev byl příjemně vlezlý, mohu-li to říct, a nechal jsem si její zpěv rád zalézt pod kůži. Vyvarovala se operních manýr, dbala na odstínění nálad jednotlivých čísel, zněla sytě, ale ani zblízka nezahlušovala. Myslím, že by v náladotvornosti mohla jít ještě dál a věnovat se více detailům v textu – jít ještě víc po jednotlivých slovech, když ve verších už má, zdá se, jasno. Texty písní jsou posbírány ze všech možných jazyků, od anglického začátku přes okcitánštinu a italštinu až po azerbajdžánštinu a ruštinu. Lucii Hilscherové bylo velmi dobře rozumět anglicky a italsky, artikuluje opravdu srozumitelně. Neodbývala v tomto směru ani „okrajové“ jazyky, jimž zde málokdo rozumí (a já také ne). Folk Songs byly uvedeny v brněnské premiéře a ve svém původním, komorním obsazení pro violoncello, violu, harfu, klarinet, flétnu a perkuse. Provedení řídila Gabriela Tardonová, nenápadně spolehlivá dirigentka, na jejíž práci hudební úroveň Diversy do značné míry stojí. Celý článek »

Everyman čili Kdokoli a malé výročí Zápisníku

2. 10. 2013, 18.29 | Boris Klepal

everyman-reduta-2013-10-001

Včera hrála Opera diversa svoji autorskou hru Everyman čili Kdokoli a operu Miloše Štědroně Palackého truchlivý konec. Tu jsem podrobněji hodnotil po premiéře na serveru Brno – město hudby ➚, který mi od lestošního února zabírá hodně času, ale Zápisník se i navzdory ztížené situaci v těchto dnech dožívá tří let. To není tak moc, aby se kolem toho dělal přehnaný kravál, ale je to už dost velké děcko, aby se trošku učesalo – myslím tím malou a ještě ne zcela dokončenou změnu designu. Teď je čas, aby mezi třetím a šestým rokem získalo sociální návyky, tak se to snad podaří. Celý článek »

Loutky z kufru, normalizační rytmy a kreslená opera

11. 6. 2013, 7.33 | Boris Klepal

Loutky z koktejlových brček, rukavic, čajové konvice a bot, konferenciérem je vycpaná punčocha. Dvojici anglických herců – tedy skupině Folded Feather – se podařilo navázat bezprostřední kontakt s dětmi i dospělými. Účinkující se naštěstí nesnažili najít nějaký specificky dětský humor – na děti se nešišlalo, nemluvilo se ve zdrobnělinách. Kromě toho, že je mi takový přístup lidsky sympatický, to pokládám i za součást dobrého obchodního modelu. Jsou to rodiče, kteří musí děti do divadla přivést, a spíš s nimi půjdou tam, kde se sami také nebudou nudit (o tom, že se takové minidivadlo dá vozit světem ve větším osobním autě, ani nemluvím). Představení tvořil sled jednoduchých, dobře vypointovaných situací převzatých z cirkusových a varietních čísel. Jejich protagonisty se staly figurky vytvořené z předmětů běžných v každé domácnosti. „Líbí se vám představení? Tak s tím bude brzo konec!“ – kromě radosti byl v divadle cítit také duch skupiny Monty Python.

Suitcase Circus, foto archiv Folded Feather

Celý článek »

Dobré konce a špatné začátky

8. 6. 2013, 8.30 | Boris Klepal

Včera začal v Brně festival Divadelní svět. Je víc příznačné než paradoxní, že prvním představením byla hra Ende gut, alles gut, kterou se loučí s Redutou dosavadní ředitel Petr Štědroň, Dora ViceníkováJan Mikulášek. Všichni odcházejí do Divadla Na zábradlí a bez kmenového tvůrčího týmu tak zůstává poslední funkční součást brněnského Národního divadla. Oficiálním zahajovacím představením festivalu měly být Příhody lišky Bystroušky na Moravském náměstí. Představení bylo odloženo, protože z rozhodnutí vyšších míst se očekával déšť. Tomu už ale dávno poručit neumíme, odpoledne se i proti tomuto nařízení začalo vyjasňovat. Na Moravském náměstí byly nakonec k mání jen varietní výstupy a dva stánky s pivem, noc kejklířů skončila ještě za světla.

Ende gut, alles gut, foto Boris Klepal

Celý článek »

Papageno si hraje na operu

28. 11. 2011, 8.11 | Boris Klepal

Kouzelná flétna bez lidového filosofování se proměnila ve veselou pohádku pro malé děti, ale ani dospělí se v žádném případě nenudí. Tak nějak by mělo vypadat představení, které vzbudí zájem o operu bez násilného poučování a hloupých, povrchních aktualizací.

Tamino, Pamina, foto Jana Hallová

Tamino, Pamina, foto Jana Hallová

Celý článek »

Hra na první operu – La Dafne

22. 6. 2011, 6.42 | Boris Klepal

Zaujaté provedení, hravost a poučená skladatelská reflexe recitativního stylu florentských oper – to jsou hlavní charakteristiky prvního uvedení opery Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara La Dafne na text Ottavia Rinucciniho z konce 16. století.

La Dafne, Mozartův sál, foto Jana Hallová

Celý článek »

La Dafne: meditace nad první operou

21. 6. 2011, 6.49 | Boris Klepal

Světová premiéra reflexe první opery v historii, z níž se dochoval jen text, proběhne v brněnské Redutě v sobotu 25. 6., předpremiéra dnes.

La Dafne, Reduta, Mozartův sál, foto Jana Hallová

Celý článek »

Poslední Ženitba. Až do příštího června

12. 5. 2011, 16.08 | Boris Klepal

Ženitba Bohuslava Martinů patří k nejzdařilejším inscenacím Janáčkovy opery v posledních letech. Na dlouho poslední představení můžete navštívit zítra – 13. 5. v 19.00 v brněnské Redutě. A v Zápisníku zmizelého si můžete přečíst kritiku na premiérové uvedení.

Zleva Tereza Merklová, Jitka Zerhauová a Adriana Hlavsová, foto Petr Francán

Ars Brunensis vzýval Boha i přírodu

24. 4. 2011, 9.31 | Boris Klepal

Perfektní výkon sboru, sólistů i instrumentalistů v kombinaci s dramaturgií, která považuje provozování současné hudby za samozřejmost. To byly hlavní atributy strhujícího koncertu sboru Ars Brunensis, Středoevropského souboru bicích nástrojů Dama Dama a dalších hostů.

Ars Brunensis, Dama Dama, Reduta. Foto Boris Klepal

Celý článek »