Kostely, ohňostroje, děti. A také trochu kouzel

31. 5. 2015, 0.01 | Boris Klepal

Jeden z nejateističtějších národů světa, který má shodou okolností jednu z nejhustších sítí kostelů na světě, se jednou za rok hromadně vyvalí do ulic a atakuje dveře chrámů. Čeká ho totiž Noc kostelů a chodit v noci do kostela je neuvěřitelně cool. Celý článek »

Modlitby pro Marii Callas i za ni

17. 5. 2015, 0.01 | Boris Klepal

V pátek měla v Janáčkově divadle premiéru nová inscenace Pucciniho opery Tosca. Vydařená inscenace byla prostoupená příběhem nejslavnější pěvkyně v dějinách opery Marie Callas, věnoval jsem jí i dnešní matiné.
Celý článek »

Pierrot lunaire a impresionismus pravý i nepravý

30. 10. 2013, 11.47 | Boris Klepal

pierrot-lunaire-2013-10-001

Irena Troupová, foto Petr Francán

Konečně pořádná návštěva! Nevím, jestli byl plný parter Besedního domu důsledkem toho, že se lidé vrátili po víkendu domů, nebo je přitáhl samotný program. Moravský podzim má ale za sebou první koncert, který měl kromě hudební kvality i adekvátní kvantitu posluchačů. Přitom se nejdnalo o žádnou oddechovku, ale myslím si, že velkou roli hrálo zařazení klíčového opusu Arnolda Schönberga Pierrot lunaire, od nějž byl odvozen i název celého večera. Celý článek »

Barvy míst a zvuky různých světů

23. 10. 2013, 22.58 | Boris Klepal

opera-diversa-barvy-mist-2013-10-009

Lucie Hilscherová, Gabriela Tardonová a Ensemble Opera Diversa

Východiskem včerejšího koncertu Ensemble Opera Diversa byl písňový cyklus Folk Songs. Jeho autor Luciano Berio je na našich jevištích spíš vzácným hostem a v Brně se naposledy – pokud vím – objevil jako autor alternativního konce Pucciniho Turandot. Dlužno říci, že tento dramaturgický počin většina operního publika přijala s nepochopením až s nechutí. Je škoda, že si tito „odmítači nových konců“ nenašli cestu na provedení cyklu písní na lidové texty. Pestře instrumentované, nápadité melodie provedla živě a zaujatě Lucie Hilscherová. Její projev byl příjemně vlezlý, mohu-li to říct, a nechal jsem si její zpěv rád zalézt pod kůži. Vyvarovala se operních manýr, dbala na odstínění nálad jednotlivých čísel, zněla sytě, ale ani zblízka nezahlušovala. Myslím, že by v náladotvornosti mohla jít ještě dál a věnovat se více detailům v textu – jít ještě víc po jednotlivých slovech, když ve verších už má, zdá se, jasno. Texty písní jsou posbírány ze všech možných jazyků, od anglického začátku přes okcitánštinu a italštinu až po azerbajdžánštinu a ruštinu. Lucii Hilscherové bylo velmi dobře rozumět anglicky a italsky, artikuluje opravdu srozumitelně. Neodbývala v tomto směru ani „okrajové“ jazyky, jimž zde málokdo rozumí (a já také ne). Folk Songs byly uvedeny v brněnské premiéře a ve svém původním, komorním obsazení pro violoncello, violu, harfu, klarinet, flétnu a perkuse. Provedení řídila Gabriela Tardonová, nenápadně spolehlivá dirigentka, na jejíž práci hudební úroveň Diversy do značné míry stojí. Celý článek »

Dream House a Gaspard de la nuit

22. 7. 2012, 6.29 | Boris Klepal

Dnešní matiné je tvořeno dvěma částmi – na začátek si poslechneme první polovinu alba Dream House 78′ 17″ La Monte Younga. Jako druhou část jsem zařadil Gaspard de la nuit, tři básně pro klavír Maurice Ravela.

Celý článek »

Smetanovo trio ve dvacátém století

15. 6. 2011, 10.52 | Boris Klepal

Smetanovo trio provedlo na zámku v Rájci nad Svitavou pořad skladeb spojených především důrazem na charakteristickou práci s barvou zvuku. Snová a vzpomínková dramaturgie festivalu tentokrát zafungovala téměř bezchybně.

Smetanovo trio, ilustrační foto

Celý článek »

Castor et Pollux: sblíženi traumatem

31. 1. 2011, 11.13 | Boris Klepal

Smrtelný Castor miluje Télaire, kterou si ale má vzít jeho nesmrtelný bratr Pollux. Ten ustoupí bratrovi a zamilované dvojici už zdánlivě nic nestojí v cestě. Žárlivá Phébée, která Castora miluje také, ale nastrojí únos Télaire, při němž je Castor zabit. Jupiter dovolí Polluxovi, aby bratra vysvobodil z podsvětí, ovšem pod podmínkou, že zaujme jeho místo v říši mrtvých. Castor oběť přijímá jen na jediný den, aby se mohl rozloučit s Télaire. Jupiter oslaví bratrskou lásku tím, že oběma daruje věčný život na nebesích – vizte souhvězdí Blíženců.

Castor et Pollux, foto Monika Rittershaus

Celý článek »

Dvojčata u klavíru a nějaké to duchovno

7. 10. 2010, 16.18 | Boris Klepal

Klavírní duo dvojčat De Stefano asi nikomu nic neříkalo, repertoár také – alespoň částečně – nepatřil k těm často obehrávaným. Oba bratři hráli jako jeden, zvuk klavírů byl nerozeznatelný, stejně jako technika a úhoz.

Dekadence se konala spíš naruby, tedy nahoru. Světský La Valse (Ravel) zazněl bez frivolnosti, spíš upozorňoval na pomíjivost a marnost pozemské pouti než na vezdejší radovánky. Makabrózní Tanec kostlivců (Saint-Saëns) nás provedl očistcem k závěrečným Visions de l’Amen (Messiaen). Kdo neslyšel, má čeho litovat – hrát na klavír jako gamelan, a ještě tak dobře jako poněkud autisticky působící dvojčata, to se neslyší každý den.

První přídavek byl z Ligettiho Monumentů a dobré to bylo – stylově konzistentní, završující. Rachmaninovova Tarantella na závěr nemusela být, opravdu už nemuseli předvádět, že mají techniku, ono to bylo slyšet i tak. Toscanini se prý po koncertech duchovní hudby ani nechodil znovu klanět, myslím, že to nebyla špatná praxe. Ale i tak – bravo!

Klavírní duo De Stefano. Maurice Ravel: La Valse (verze pro 2 klavíry), Camille Saint-Saëns: Tanec kostlivců, Olivier Messiaen: Visions de l’Amen. 3. října 2010 Besední dům, Brno v rámci festivalu Moravský podzim 2010 – de_kadence.