Motýl patří k nejkrásnějším tvorům světa, o tuto poctu se podle Pavla Eisnera dělí s kočkou a koněm. Madam Butterfly označil za nejsmutnější operu světa Leoš Janáček. Krása a smutek v ní kráčejí ruku v ruce. Celý článek »
Huď oslu na loutnu: osel slyší, ale kochání žádného nemá
Bude z Brna janáčkovský Bayreuth?
10. 12. 2010, 11.13 | Boris Klepal
Festival Janáček Brno chce propojit v povědomí publika Brno se jménem Leoše Janáčka – podobně jako je spojen Salcburk s Mozartem nebo Bayreuth s Wagnerem. To je naprosto v pořádku a na mysl se vtírá citát autora Broučkových výletů Svatopluka Čecha: „Malý ten, kdo zná jen malý cíl.“ Pokusím se jen stručně shrnout, co se při cestě k velkému cíli dařilo a co ne. Předem jen podotýkám, že povedené věci byly v jasné převaze a festival se vydařil. Pokud ale někdo směřuje ke světové úrovni, měl by se jí snažit dosáhnout ve všech ohledech.
Energický klavírista, unylý zbytek
29. 11. 2010, 8.11 | Boris Klepal
Závěrečný koncert festivalu byl spíš unavený než slavnostní. Vymykal se především výkon Kirilla Gernsteina v Schönbergově Koncertu pro klavír a orchestr.
Prokletá múza, špinavá vize – Lulu
28. 11. 2010, 13.36 | Boris Klepal
Není-li jasné, jak začít, je nejlepší začít přímo: provedení opery Albana Berga Lulu souborem Divadla a filharmonie Essen bylo prostě fantastické.
Janáček Brno 2010
13. 11. 2010, 16.54 | Boris Klepal
V Brně začne 16. listopadu hlavní část programu festivalu Janáček Brno 2010. Kromě mimořádně nesmyslného podtitulu Janáček versus expresionismus, jemuž patrně nerozumějí ani jeho autoři, přinese i několik mimořádných událostí. Těžiště festivalu pochopitelně spočívá v opeře – Leoše Janáčka už dnes můžeme zcela bez rozpaků označit jako největšího hudebního dramatika 20. století. Kromě světových premiér původních verzí Šárky a Výletu pana Broučka do Měsíce, o nichž jsem se již zmiňoval, je na programu ještě několik pozoruhodných inscenací.
Dekadentní Brahms, povznášející Schönberg
12. 10. 2010, 12.02 | Boris Klepal
Arditti Quartet je těleso, které si dobylo vynikající renomé svými interpretacemi hudby 20. století, nebo lépe řečeno hudby současné. Bylo proto velmi zvláštní, že do svého programu zařadili (posíleni ještě o violu a violoncello) Brahmsův Smyčcový sextet č. 1 B dur. A já si taky dovolím začít reflexi jejich koncertu netradičně odprostřed. Celý článek »
