Konečně zazněl na Moravském podzimu skutečně festivalový, to jest slavnostní koncert. Postarala se o to nejen účast České filharmonie a vynikající houslistky Sophie Jaffé, ale hlavně světová premiéra houslového koncertu Slova kříže, napsaného na objednávku festivalu.

Moravské taneční fantazie mají vysloveně dvořákovského ducha (zvlášť v první větě) a Česká filharmonie v nich ukázala, že hrát opravdu dovede. Myslím, že je to poslední orchestr na světě, který má skutečně charakteristický – krásně zpěvný a sytý – zvuk smyčců. K tomu bych ještě vyzdvihl výborné flétny a tympány. Slova kříže Slavomíra Hořínky se sedmi částmi odvolávají na Sedm slov Kristových, skladatel ale reflektuje spíš pocity a události, které jsou s nimi spojené, než slova samotná. Jednotlivé části se hrají vcelku, ale jsou natolik charakteristické, že je lze dobře rozlišit už na první poslech. Hořínka pracuje především se zvukem, využívá orchestr po jednotlivých sekcích, málokdy jej nechá zaznít celý. Podobně je pojat i part houslí, jejichž barevnost využívá beze zbytku. Zároveň je ale přes jistou nenápadnost vyloženě virtuózní a pro interpreta atraktivní. Sophia Jaffé zahrála koncert skvěle, celkový dojem byl strhující. Sukova Pohádka zimního večera je poněkud wagneriánské dílo, které ze skladby večera trošku nepatřičně vyčnívalo, výborná byla Sinfonietta i přes nejistý sólový pozoun. Leoš Svárovský odvedl s Českou filharmonií vynikající práci a postaral se zřejmě o nejlepší koncert celého festivalu.

Česká filharmonie, Sophia Jaffé – housle, dirigent Leoš Svárovský. Klement Slavický: Moravské taneční fantazie, Slavomír Hořínka: Slova kříže, houslový koncert (světová premiéra), Josef Suk: Pohádka zimního večera, op. 9, Leoš Janáček: Sinfonietta. 13. října 2010, Janáčkovo divadlo, Brno. V rámci festivalu Moravský podzim 2010 – de_kadence.