Psychokiller Cardillac

24. 10. 2010, 14.07 | Boris Klepal

Velké dílo nesmí opustit svého tvůrce, jen on je unese. Takové je přesvědčení hlavního hrdiny opery Cardillac Paula Hindemitha na motivy povídky E. T. A. Hoffmanna Mademoiselle de Scudéri. V praxi své přesvědčení realizuje tak, že vraždí své zákazníky, aby si mohl své šperky vzít zpět, což je problém, byť to nedělá ze zištných důvodů. Jen své výtvory, od nichž se není schopen odloučit, ukrývá doma. Když vyjde najevo, že je pachatelem série vražd, které děsily Paříž, je zlynčován davem poté, co svých činů odmítne litovat a prohlásí je za právo tvůrce. Mimochodem, je to snad nejlepší pojetí autorského práva, o jakém jsem kdy slyšel.

Jedná se v zásadě o detektivku s mysteriózním podtextem, postavy jednají pod vlivem sil, kterým nedokážou vzdorovat. Zhudebnění Paula Hindemitha je expresivní a efektní, ale zároveň věcně umírněné – především v menším orchestru a průzračné instrumentaci. Nádherný kvartet ze třetího dějství připomene Wagnerův kvintet z Meistersingerů, překvapivá a účinná jsou pucciniovská unisona či paralelní oktávy.

Ve Wiener Staatsoper nastudovali první verzi opery. Druhá je rozpracovanější, víc akcentuje dobu Ludvíka XIV., kdy se příběh odehrává, ale je také méně koncentrovaná a hutná. V prologu a na konci je černobílá scéna vysloveně expresionisticky pojatá, staví především na výrazných tvarech, šikmých liniích a hranách. Interiér Cardillacovy dílny je barevný, ale výrazné, jednoduché tvary kulis zůstávají. Pohyb postav je silně stylizovaný, ale bez wilsonovské rezignace na vztahy mezi nimi, předepsaná pantomima je nahrazena stínohrou. Scénické řešení je sevřené, myšlenkově i esteticky konzistentní a působivé.

Hudební nastudování je fantastické, jen v a capella části ve třetím dějství se sbor dostal trošku pod tón, z čehož jej usvědčil nástup orchestru. Franz Welser-Möst je Generalmusikdirektor, v němž má Vídeň zřejmě trvalou záruku vysoké hudební úrovně své největší opery, zpěváci byli přinejmenším výborní.

V této sezóně bude Cardillac uveden už jen dvakrát ještě v říjnu, tak ho nepromeškejte, na nákupy nebo na Traviatu se dá jít kdykoliv. A navíc uvidíte novou oponu, jako by ji maloval Dalibor Chatrný v nejlepších letech.

Wiener Staatsoper opona 2010

Paul Hindemith: Cardillac. Hudební nastudování: Franz Welser-Möst, režie: Sven-Eric Bechtolf, scéna: Rolf Glittenberg, kostýmy: Marianne Glittenberg. Juha Uusitalo (Cardillac, Juliane Banse (jeho dcera), Herbert Lippert (důstojník) Tomasz Konieczny (obchodník se zlatem), Matthias Klink (kavalír), Ildikó Raimondi (dáma). Wiener Staatsoper, 23. 10. 2010

Zanechte komentář