Koncert Filharmonie Brno nakonec dopadl velmi dobře, i přes zoufalý začátek. Sólistovi plánované Dormanovy Frozen in Time pro perkuse a orchestr Martinovi Grubingerovi rodila žena, skladba byla ale adekvátně nahrazena Klavírním koncertem Witolda Lutosłavského, navíc výborně zahraným. Skrjabinova Božská báseň na závěr byla rovněž výborná a myslím, že většina posluchačů na mizerný úvod ještě během koncertu zapomněla.

Je až s podivem, co všechno může mít vliv na definitivní podobu koncertu, která se vytváří mnoho měsíců dopředu a měla by být výsledkem dohody dramaturga, managementu a umělců. Člověk ještě pochopí, když ze závažných rodinných důvodů odřekne sólista. Když si ale na poslední chvíli postaví hlavu dirigent a rozhodne se hrát na úvod něco jiného, než bylo v plánu, je to na pováženou. A když to navíc zahraje úplně špatně, zůstane nad tím rozum stát úplně. Ano, mluvím o předehře k Parsifalovi, která zazněla místo plánované předehry Lady Godiva Vítězslava Nováka. Uznávám sice, že se mystický Parsifal hodí k teosofovi Skrjabinovi, ale de_kadentní dramaturgie večera jím byla zcela popřena. Dirigent navíc skladbu vůbec nepochopil, nebo snad neuchopil, nevím. V každém případě neustálé zvýrazňování těžké doby do parsifalovských quasichorálních témat nepatří – není všechno valčík, co je na tři.

Lutosłavského Klavírní koncert přednesl Paweł Kowalski a myslím tím skutečně přednesl – hrál lyricky, zpěvně a promyšleně. Orchestr náročnou skladbu nacvičil za velmi krátkou dobu opravdu skvěle a odčinil všechny počáteční hříchy. Přinejmenším ve stejně dobrém světle zazářil v Symfonii č. 3 Alexandra Skrjabina, jen tympánista by se mohl probudit ze spánku a hrát tak, aby ho bylo slyšet. Koncert bych označil za vynikající, nebýt toho hloupého vrtochu s Parsifalem. A Aleksandar Marković by se nemusel klanět téměř zároveň s posledním mávnutím taktovky – nechat skladbě i publiku dvě–tři vteřinky na vydechnutí nikoho nezabije.

Filharmonie Brno, Paweł Kowalski – klavír, dirigent Aleksandar Marković. Richard Wagner: Parsifal, předehra, Witold Lutosławski: Klavírní koncert, Alexander N. Skrjabin: Božská báseň, symfonie č. 3 c moll. 8. října 2010, Janáčkovo divadlo, Brno. V rámci festivalu Moravský podzim 2010 – de_kadence.