Neslyšné Biblické písně, skvělý Asrael

16. 4. 2011, 9.33 | Boris Klepal

Zahajovací koncert festivalu Osterklang 2011 dopadl ze strany Vídeňských filharmoniků s Peterem Schneiderem skvěle. Nešťastně jej poznamenal záskok Dagmar Peckové za nemocnou Magdalénu Koženou.

Intendantura Theater an der Wien oznamuje záskok Dagmar Peckové za Magdalénu Koženou, foto Boris Klepal

Biblické písně pojal Peter Schneider jako dvojdílný cyklus hraný s minimálními pauzami, jednotlivé části na sebe téměř navazovaly. Výraznější výdech se objevil pouze po páté písni (Bože! Bože! Píseň novou), která tvoří efektní závěr první poloviny cyklu. Orchestr hrál s velkou dávkou exprese, jež se projevovala především v pregnantní artikulaci jednotlivých nástrojových skupin. Celkový zvuk byl komorní, dynamika pestrá, ale uměřená, podtrhující meditativní charakter provedení. Dagmar Peckové patří jistě dík za záskok, který zachránil první část koncertu, její výkon byl ale nepřesvědčivý a matný. Cyklus zná, dokonce jej natočila na CD, přesto se zdálo, jako by si s ním nevěděla rady. Zpívala jednotvárně, bez zaujetí, i přes decentní projev orchestru ji často nebylo slyšet. Výkon Vídeňských filharmoniků byl ale natolik dobrý, že se i přes výpadek sólistky nedá mluvit o zklamání.

Sukův Asrael, dílo mahlerovských kvalit i rozměrů, zazněl v přesvědčivém podání, jehož věcnost mi připomněla Rafaela Kubelíka. Orchestr se neutápěl v patosu ani sentimentu, nádhernou partituru prostě „jen přehrál“, ovšem zcela suverénně. Jednotlivé nástrojové skupiny stále nepřestaly být čitelné, i když obsazení zmohutnělo (dřeva, trubky a trombony po třech). Zvuk se však nikdy nerozpadal na segmenty, byl díky perfektní souhře a sjednocenému vibratu smyčců stále kompaktní a ve velkolepých tutti připomínal varhany. Ze skvěle sehraného orchestru mírně vyčníval vynikající tympanista a lyrický tón sólových houslí koncertního mistra ve čtvrté větě.

Osobnost Josefa Suka by se ve světovém kontextu mohla přiřadit ke skladatelům „Tristanovské generace“ (Mahler, Strauss, Wolf, Reger), my se zatím musíme spokojit s tristní praxí, kdy nám tuto skutečnost musí připomínat zahraniční interpreti. Asrael zazněl jako důstojný a svébytný český pendant k Mahlerově Symfonii č. 5. Nastudování Petera Schneidera bylo citlivé a detailní, spíš rázné a konkrétní než romanticky rozevláté, ale naprosto strhující.

Antonín Dvořák: Biblické písně pro zpěv a orchestr op. 99, Josef Suk: Asrael, symfonie c-moll op. 27. Dagmar Pecková – mezzosoprán, hudební nastudování Peter Schneider, Wiener Philharmoniker. 15. 4. 2011, Theater an der Wien. V rámci festivalu OsterKlang 2011.

Zanechte komentář