Muzika, fyzika, a nějaký ten Mozart

5. 7. 2015, 0.01 | Boris Klepal

„Tady se líp platí muzika než fyzika.“ – „Taky tu není žádnej Ajnštajn.“ Na nedostatečné finanční zajištění primárního výzkumu v oblasti přírodních věd upozornil na mezioborové konferenci Umění–Věda zástupce Akademie věd prof. Miroslav Horníček. Ve svém vystoupení akcentoval potřebu přinést do vědy větší objem financí.

V napjaté situaci během příprav státního rozpočtu na příští rok vyvolal bouřlivé reakce jeho požadavek najít chybějící finance pro vědu v rozpočtu ministerstva kultury. Přemrštěné platy umělců ve státních a obecních institucích nejsou podle jeho slov ani zdaleka vyváženy faktickými pracovními výkony. Celá polovina procenta, kterou kultura ze státního rozpočtu odčerpává, by mohla být právě tím potřebným stimulem, který by naši vědu posunul na světovou úroveň. Připomněl také přímý vliv přírodních věd na kvalitu učňovského školství, po jehož rozvoji je v posledních letech stále větší poptávka. „S pákou nebo nakloněnou rovinou přijde student topenářství do styku každodenně. A svařit dvě trubky taky není žádné umění,“ dodal ještě.

V reakci na Horníčkův příspěvek prohlásil zástupce Ústavu divadelní moudrosti Jan Werich, že česká věda žádnými osobnostnmi světového formátu nedisponuje. „Pokud se někdo z vědecké obce snaží poukazovat na nedostatečnou úroveň přeplácených umělců, měl by se nejdříve zaměřit na kritiku do vlastních řad. Když mají ve vlastních očích třísky, mají koukat, aby je viděli.“ poznamenal. Konference o propojení vědy a umění nepřinesla mezi znesvářené strany žádný náznak konsensu, rozpočet pravděpodobně zůstane pro vědu i umění stejně nedostatečný jako v minulosti.

„Vy jste od novin.“ – „Proboha, kde?“ – „Všude.“

Zátiší s nástroji, Evaristo Baschenis, 1667–77

Zátiší s nástroji, Evaristo Baschenis, 1667–77

Dnešní matiné není věnováno ničemu a nikomu a jeho text nic neznamená. Nebudeme vzpomínat dnešního výročí příchodu Cyrila s Metodějem, a dokonce ani Jana Husa, i když od jeho upálení uplyne zítra 600 let a je vedro, že by ho upekli jen tak na slunci. Zůstaneme místo toho u spojení ikon fyziky a muziky: největší hudební láskou Alberta Einsteina byl Wolfgang Amadeus Mozart. Teoriím prvního z nich skoro nikdo nerozumí, na hudbu toho druhého si zase dělá patent kdekdo. Na začátek si poslechneme Adagio a rondo pro skleněnou harmoniku c moll (KV 617), s neobvyklým nástrojem vesmírného zvuku spoluúčinkují flétna, hoboj, viola a violoncello. Na druhé místo jsem zařadil Koncert pro housle a orchestr č. 5 A dur (KV 219). Interpretace je historicky zcela nepoučená, ale stejně jako inspirátoři dnešního pořadu ikonická – sólový part hraje Yehudi Menuhin, orchestr Wiener Symphoniker řídí Herbert von Karajan.

Skleněná harmonika podle návrhu Benjamina Franklina, foto Vince Flango

Skleněná harmonika podle návrhu Benjamina Franklina, foto Vince Flango

Zanechte komentář