Bohuslav Martinů (1890–1959) se ve své tvorbě pohyboval mezi francouzským impresionismem, jazzem, neoklasicismem i českým a moravským folklorem. Z podivuhodné směsi dospěl k osobitému hudebnímu jazyku, který jsme v mnoha ohledech ochotní pokládat za ryze český. Geniální skladatel se narodil v Poličce právě 8. prosince, jen před sto třiadvaceti lety, proto mu věnuji dnešní matiné – vybral jsem zcela jednoduše jeho klavírní cyklus Loutky. Setkal se s ním pravděpodobně každý, kdo se učil hrát na klavír, dětská technická úroveň kouzlo cyklu spíš podtrhuje než aby byla na závadu. Jsou to skladby prosté, ale v žádném případě naivní. Je to divadlo zakleté do klavíru, naším průvodcem skrz všechny tři části je Kolombína.

Loutky, kniha I–III, hraje Pavel Kašpar

Kniha I (H. 137, 1924)
00:00 – 1. Kolombína tančí – Tempo di valse
02:38 – 2. Nová loutka – Moderato (shimmy)
04:16 – 3. Ostýchavá panenka – Andante moderato (chanson)
07:44 – 4. Pohádka – Moderato
10:51 – 5. Tanec loutek – Tempo di valse

Kniha II (H. 116, 1914–18)
13:25 – 1. Loutkové divaldo – Allegretto (valse)
15:40 – 2. Harlekýn – Allegretto (scherzo)
17:19 – 3. Kolombína vzpominá – Tranquillo (intermezzo)
20:32 – 4. Nemocná loutka – Largo (chanson triste)
24:19 – 5. Kolombína zpívá – Lento (chanson à la Grieg)

Kniha III (H. 92, 1912–14)
27:43 – 1. Pierotovo zastaveníčko – Scherzando
29:25 – 2. Valčík sentimentální loutky – Poco moderato
31:57 – 3. Kolombína – Andantino
35:07 – 4. Ples loutek – Tempo di valse