Komorní večer alternativních podnětů

Klavírní trio Pavel ŠporclPetr ŠpačekKarel Košárek je výborně sehraný ansámbl, hudba jim jde zpod prstů sama. Všichni tři disponují vysokými individuálními kvalitami, ale také ochotou k “ansámblové zodpovědnosti”. Perfektní nástupy, sjednocená vibrata, glissanda, tempové finesy, dynamická vyváženost – všechno je v pořádku. V zásadě by tu neměl být důvod, proč by na jejich vystoupení mělo něco skřípat, ale nějaké skřípání se přece jen ozvalo v mé hlavě (a myslím, že nejen v ní).

Pavel Šporcl, Karel Košárek, Petr Špaček, foto Boris Klepal

Přiznám se, že je pro mě vlastně dost obtížné hodnotit koncert, který byl na jedné straně výborně a stylově zahraný, ale na druhé straně mě repertoár až na jednu výjimku spíš míjel. Dráždivé a vzrušující kouzlo argentinského tanga a vůbec latinskoamerické hudby je mi pocitově úplně cizí a ze Čtyř ročních období v Buenos Aires Ástora Piazzolly jsem měl po hudební stránce dojem, že pravý buenosairesan bez ohledu na část roku střídavě tančí, nebo oddychuje, jen v zimě to naruší Vánoce. Myslím, že by bylo lepší zařadit místo následujícího Le Grand Tango jiného autora, čistě pro pestrost.

O kontrastní osvěžení a vybočující zážitek se postarala skladba Fratres Arvo Pärta ve verzi pro violoncello a klavír. Především Petr Špaček v ní exceloval a přenesl aspoň na chvíli koncert do té části hudebního světa, v níž se cítím doma.

Těžko se mi přijímalo především klavírní trio Paula Schoenfielda, které znělo velmi gershwinovsky – oproti svému inspiračnímu zdroji bylo formálně obratnější, ale méně invenční. Název Cafe Music k lehčímu žánru sice přímo odkazuje, ale především prostřední pomalá věta už mi přišla za hranicí banality (tam patřila i barevná světla a občasná mlha).

Musím ale říci, že se především u Piazzolly jedná o mé subjektivní preference a těžko to hudebníkům vyčítat. Všem třem hudba na pomezí žánrů evidentně vyhovuje, hrají ji rádi, s náležitým zaujetím, technicky i výrazově jim těžko něco vytknout a publikum bylo nadšené (ale stejně bych toho Schoenfielda nejraději vynechal úplně).

Ástor Piazzolla: Čtyři roční období v Buenos Aires, Le Grand Tango, Arvo Pärt: Fratres, Paul Schoenfield: Cafe Music. Pavel Šporcl – housle, Petr Špaček – violoncello, Karel Košárek – klavír. 21. 9. 2012, zámek Holešov. V rámci festivalu Musica Holešov.


Categories:


Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *