Josef Mysliveček, Čech světový a nebožský

Josef Mysliveček (9. 3. 1737 – 4. 2. 1781) svými operami okouzlil Itálii i Mozarta, se kterým se dlouho přátelil. Úspěch mu dovolil být skladatelem na volné noze, nakonec ale zemřel chudý a opuštěný v Římě. V Itálii mu v době jeho slávy říkali “Venatorini”, což znamená “mysliveček” nebo taky Il Boemo, což je prostě Čech. Il divino Boemo, tedy Božského Čecha jsme si z něj udělali později sami, asi aby to neznělo tak obyčejně.

Být úspěšným skladatelem oper v Itálii bylo v té době něco podobného jako dnes psát úspěšné muzikály pro divadla na Broadwayi. Znamenalo to být v centru a na špičce žánru, italský styl tehdy všichni – snad kromě vzdorovitých Francouzů – víceméně kopírovali. Operu dnes téměř vynecháme a podíváme se na jiné žánry. Matiné zahájí Sonáta pro dvě violoncella a kontrabas B dur, hrají Jan ŠircRadomír Širc na violoncella, Václav Hoskovec na kontrabas a Robert Hugo na cembalo. Vztah mezi Myslivečkem a Mozartem připomene árie Ridente la calma pro soprán a klavír, KV 152. Pochází z Myslivečkovy opery Armida (Il caro mio bene), nové aranžmá vytvořil Mozart a použil i jiný text. Zazpívá ji Kathleen Battle. A na závěr koncertu jsem vybral Serenádu pro tenor, lesní roh a smyčce Benjamina Brittena. S Myslivečkem ji volně spojuje silné melodické cítění a ještě volněji ten lesní roh – nic vážnějšího v tom nehledejte. Zpívá Peter Pears, na hornu hraje Dennis Brain, BBC Symphony Orchestra řídí John Hollingsworth.

Diana a Akteón, Martin Johann Schmidt, 1785
Diana a Akteón, Martin Johann Schmidt, 1785


Comments

One response to “Josef Mysliveček, Čech světový a nebožský”

  1. Miroslava Rohelová avatar
    Miroslava Rohelová

    Dobrý den,
    už dlouho marně sháním Vzpomínky zmizelého z Myslivečkova života. Můžete mi, prosím, poradit, kde bych si mohla film koupit nebo aspoň shlédnout?
    Zdraví M. Rohelová

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *