Občas – opravdu jen z nezbytí a nerad – projdu skrz Vánoční trhy na náměstí Svobody. Jejich hudební program se mi letos z náhodně zachycených útržků zdá poněkud etnický, světové inspirace jsou ale procezené skrz domácí interprety. Jejich snaha je jistě upřímná, ale zároveň i trošku úsměvná (nebo na vraždu, když má člověk horší náladu). Nedávno se uprostřed svařáků, smradu z upalovaných bramboráků, buřtů a vepřových kýt a všeobecného zmatku snažila prosadit skupinka imitátorů irské folkové kapely. K The Dubliners měli asi stejně blízko jako Zdeněk Svěrák k Seanu Connerymu, ale to teď nechme stranou. Jejich zápas s okolím mi připomněl rozhlasovou hru Johna Cage zvanou Roaratorio, an Irish circus on Finnegans Wake pro magnetofonové pásy, vypravěče a irské muzikanty.

Finnegans Wake je próza Jamese Joyce a taky irská písnička, kterou si můžete najít sami. Cageova hra vznikla v roce 1979 pro Westdeutscher Rundfunk, účinkují John Cage (vypravěč), Joe Heaney (hlas), Paddy Clackin (housle), Peadar Mercier (bodhrán), Mel Mercier (bodhrán), Matt Malloy (flétna) a Seamus Ennis (irské dudy).