Jaro, Svatý Grál a osvícení bloudi

20. 3. 2016, 0.01 | Boris Klepal

Věčná obnova přírody i života přichází s každým jarem a je úplně jedno, jestli se tomu říká rovnodennost nebo Velikonoce. Je to každoroční výzva liščí rebelky od Adamova: „Odstraňte staré řády, stvořte nový svět!“

Před dvěma lety měla v pražském Národním divadle premiéru inscenace Příhod lišky Bystroušky. Šťastné bylo už samo načasování. Bystrouška patří k jaru stejně jako Wagnerův Parsifal, i když její „to si povíme v měsíci máji“ zní asi méně vznešeně než Kouzlo Velkého pátku. Víry v nezničitelnost života, který přichází pořád v nových generacích, je v tom ale stejné množství. A motiv měsíce máje završuje symbolicky i celou operu po osvícení, které přichází k revírníkovi během jeho závěrečného monologu.

Kdyby Kristus vstal z mrtvých a ženám plačícím u hrobu řekl: „Totok nésem já, totok beli dědóšek,“ asi by se do klíčového místa evangelií vetřelo nepatřičné zlehčení. Skokánek to ale revírníkovi ve finále Bystroušky klidně říct může, stejně jako starý lesák přece není žádný filosof ani guru. Revírník je v mnoha ohledech úplně jiný typ člověka než Parsifal, stejně jako on ale nemá jinou intelektuální výbavu než svou vlastní životní zkušenost. Je to stejný „der reine Tor – ryzí bloud“, kterému je souzeno odhalit tajemství Svatého Grálu přírody. Je úplně logické, že osvícení přichází právě k němu, a ne k místním vzdělancům faráři a rechtorovi.

Hrdinkou dnešního matiné je liška Bystrouška a její příhody, jak je natočil v roce 1970 dirigent Bohumil Gregor. Možná je to náhoda, ale před několika dny jsem se setkal s jednou z protagonistek této nahrávky – vlastně první, kterou jsem kdy slyšel. Při našem rozhovoru jsem podotknul, že mi na veskrze krásném zpracování místy připadají zatěžkaná tempa. Moje nová známá mi odpověděla: „Bohoušek Gregor zdůrazňoval stervávání na konsonantě, ale my jsme tomu říkali počká to. Možná proto to na vás tak působí.“ Nahrávku dodnes pokládám za obdivuhodnou a představitelku titulní role Helenu Tattermuschovou za nedostižnou.

Alegorie jara, Pieter Brueghel mladší

Alegorie jara, Pieter Brueghel mladší

Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky, libreto skladatel podle novely Rudolfa Těsnohlídka. Hudební nastudování – Bohumil Gregor. Liška Bystrouška – Helena Tattermuschová, Revírník – Zdeněk Kroupa, Lišák Zlatohřbítek – Eva Zikmundová, Pytlák Harašta – Josef Heriban, Komár a Rechtor – Jan Hlavsa, Jezevec a Farář – Dalibor Jedlička, Lapák – Jaroslava Procházková a další. Orchestr a sbor Národního divadla v Praze.

Zanechte komentář