V České televizi momentálně běží seriál F. L. Věk, před dvěma sty šedesáti jedna lety se narodil nakladatel Václav Matěj Kramerius (9. 2. 1753 – 22. 3. 1808). Do doby, kdy u nás probíhala první fáze národního obrození a světem třásla Velká francouzská revoluce, se podíváme s operou Antonína Dvořáka Jakobín.

Do malého českého města se vrací zavržený hraběcí syn Bohuš s manželkou Julií. S otcem se rozešel ve zlém pro svoje svobodomyslné názory. Na místo dědice se vetřel synovec hraběte Adolf, který svému strýci navíc namluvil, že se Bohuš dal ve Francii k jakobínům. Mladý zamilovaný pár tvoří dcera učitele Bendy Terinka a Jiří. Benda je ideál českého kantora, miluje hudbu a scéna nácviku kantáty je oslavou českého venkovského klasicismu (jehož předním představitelem je Jan Jakub Ryba). Výstup je laskavější podobou jedovatě kousavé scény zkoušky oslavné kantáty z Lortzingova Cara a tesaře. Z této opery jako by vypadla i postava protivného purkrabího Filipa. Autory libreta jsou Marie Červinková-Riegrová a František Ladislav Rieger. Přes všechny společenské konfrontace a rodinné konflikty je zásadním motivem Jakobína láska k hudbě, která prostupuje českým světem jako jeho univerzální duše: Češi ve zpěvu nenacházejí jen sladkou úlevu, s hudbou se přímo ztotožňují.

My se podíváme na televizní inscenaci z roku 1974, bohužel značně proškrtanou. Osoby a obsazení – Hrabě Vilém: Eduard Haken, Bohuš: Jindřich Jindrák, Adolf: hraje Rudolf Jedlička / zpívá René Tuček, Julie: Marcela Machotková, Filip: Karel Berman, Jiří: Miroslav Švejda, Benda: Beno Blachut, Terinka: Daniela Šounová, Lorinka: Růžena Radová. Orchestr a sbor Národního divadla v Praze řídí Bohumír Liška.