Jak je nebezpečné míti Araba

„Bledá je bledá a bude zelená, až ona uvidí, že já mám Araba,“ zpívala skoro před třiceti lety nezbedná dcera o své matce v odrhovačce skupiny Franta Jetel. Důvody byly tehdy jiné, ale matička by dnes bledla určitě stejně. Muslimové totiž útočí na kořeny naší kultury už v několikáté vlně.

Jetelovská písnička se týkala té první, kterou si živě pamatuji. Byli to studenti z bohatých zemí Blízkého východu, kteří sem přiváželi cenné devizy. Částečně je utráceli za studium na našich univerzitách, částečně u nelegálních směnárníků, čili vexláků, kteří měli narozdíl od oficiálních míst příznivější směnné kurzy. S kapsami plnými peněz pak bývali zahraniční studenti vidět na diskotékách a v nočních podnicích obklopeni chtivými a sličnými děvčaty. Chtivými nejen jejich peněz, ať někomu nekřivdím, ale jistě také exotiky, cestování, snědých sexy chlapů a dalších bonusů, které mi většinou nic neříkají. Arab a blondýna s trvalou odbarvenou peroxidem tvořili ikonickou dvojici polosvěta 80. let. A rodila se první krutá poznání, jak jsou tito chlapíci po svatbě – pokud k ní došlo – jiní, mají na ženu zcela nezvyklé nároky, jak je těžké z jejich rodné země odjet a nevzdat se přitom dítěte, pokud se nějaké narodilo. Zkrátka jiná kultura, které se dnes tolik lidí bojí.

Muselo to být pro spoustu naivních, hloupých, nedomýšlejících a jinak pobloudilých ženských tvrdé prozření a škaredá zkušenost, kterou jim nepřeji, i kdybych si stokrát řekl, že si za to mohou samy. Jako faul mi ale přijde operovat tím, že muslimští přistěhovalci zavedou svoji kulturu u nás. Vlastně si ani neumím představit, že by se člověk z Blízkého východu přiženil do naší rodiny a zavedl v ní svoje zvyky. Je jenom věc té rodiny, jestli sebou nechá tak cloumat, a připadá mi absurdní, že by sebou tak nechala zacloumat celá Evropa. Silné věci nakonec stejně přežijí, podobně jako podlužácké kroje, když na ně v 50. letech přestal být dostupný tradiční materiál. Začali šít z tesilu, což sice nebylo ono, ale tradice se nepřetrhla a nemuseli ji obnovovat tolik jako jinde. Pokud se někdo cítí tak slabý v kramflecích, že si potřebuje stavět plot proti imigrantům, ať si ho postaví. Nemusel by při tom ale strašit ostatní, že bez plotu umřou, ani nalhávat vystrašeným, že nestavět plot je vlastizrada. Když bude z vnitřku vlastní ohrady mlčet, prokáže společnosti službu.

Pro dnešní matiné jsem vybral ortodoxní liturgii v dvojjazyčném podání – řecky a arabsky. Zpívá Sbor z pohoří Libanon (The Mount Lebanon Choir).

Alžírské ženy, Eugène Delacroix, 1834
Alžírské ženy, Eugène Delacroix, 1834


Comments

One response to “Jak je nebezpečné míti Araba”

  1. Garry avatar
    Garry

    Pane Borisi,

    až bude v našich školách 40% dětí muslimové jako v Antverpách tak svoji kulturu u nás zcela jistě zavedou. Příliv uprchlíků přes Balkán roste exponenciálně. V současnosti je to 2 000 za den (730 000 za rok) překračuje řecko-makedonské hranice. Další tisíce se hrnou do Itálie. Známí v Montpellieru na jihu Francie říkají, že je u nich v ulicích tolik ozbrojených policistů jako by bylo stanné právo.

    S úctou

    Garry

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *