Jacques Offenbach: Pařížský život

23. 8. 2011, 7.52 | Boris Klepal

Bratranec z matčiny strany a sestřenice z otcovy strany je dohromady jedna kabaretní zpěvačka. Martell, kamarádství, nevěra a milostné pletky, to je Pařížský život.

To je najlepší vtip, aký som v živote slyšela. Eště mi povedz, že pracuješ.

To je najlepší vtip, aký som v živote slyšela. Eště mi povedz, že pracuješ.

Úprava Milana LasiciJúlia Satinského dělá z komické opery opět spíš komedii s hudebními čísly, esprit předlohy se ale podařilo bezezbytku zachovat. Inscenace se snaží s úspěchem o vykreslení dobové atmosféry, inspirace žánrovými malbami Toulouse-Lautreca z pařížských šantánů je zjevná. Bohužel se nedaří udržet impresionistický charakter výtvarného zpracování, které sklouzává k televiznímu realismu. Černobílé autentické záběry z pařížských ulic, které jsou místy použity v pozadí, působí spíš rušivě.

Ach, čo to nevidím, príbuzná tvár!

Ach, čo to nevidím, príbuzná tvár!

Herecké výkony jsou skvělé, rovněž hudební nastudování má potřebnou jiskru, byť se v partituře škrtalo o sto šest. I přes celkově vyrovnané herecké i pěvecké výkony na sebe přece jen strhává zcela přirozeně pozornost dvojice Lasica-Satinský, upravili si původní dílo na tělo. Tuto hudební komedii plnou inteligentních a vtipných dialogů by mohl chtít vidět každý.

– Mám to odniesť? – Až tak veľmi sme sa nepohnevali.

– Mám to odniesť? – Až tak veľmi sme sa nepohnevali.

Čo je ti, chrústik?

Čo je ti, chrústik?

Prosím vás, dajte už pokoj s tou operou.

Prosím vás, dajte už pokoj s tou operou.

Málokto je diskrétnejší ako ja. Azda niektoré ryby.

Málokto je diskrétnejší ako ja. Azda niektoré ryby.

– Prosím ťa, požičaj mi päť tisíc frankov. – Neprosíkaj, kde bysom ich vzal.

– Prosím ťa, požičaj mi päť tisíc frankov. – Neprosíkaj, kde bysom ich vzal.

Ten, kto Paríž raz pozná, tomu vrací sa do sna.

Ten, kto Paríž raz pozná, tomu vrací sa do sna.

A jeden malý překlep v titulcích

A jeden malý překlep v titulcích

Jacques Offenbach: Parížsky život (La vie Parisienne), libreto Henri Meilhac a Ludovic Halévy, překlad Ľudovít Feldek, televizní úprava Milan Lasica a Július Satinský. Hudební nastudování: Zdenko Macháček, režie: Ján Roháč, scéna: Gabriel Erdély, kostýmy: Jozef Jelínek. Hrají: Martin Huba ml. (Baron Gondremark), Magda Vašáryová (Kristína, jeho žena), Milan Lasica (Raul de Gardefeu), Július Satinský (Bobinet Chicard), Marián Slovák (Jean Frick), Kamila Magálová (Gabriela), Magda Pavelková (Madame Quimper-Cárdaque), Mária Judita Vargová (Madame Folie-Verdure), Zdena Studénková (Mettela), Marián Labuda (Jozef), Stanislav Dančiak (Urbain), Zita Furková (Pavlína), Jozef Vajda (Gontram Chaumier) a další. Zpívají: Sidónia Haljaková, Marta Nitranová, Marta Meierová, Elena Holičková, Anna Starostová, Štefan Babjak, František Livora, Peter Oswald, Ladislav Miškovič, Juraj Martvoň, Štefan Hudec, Vojtech Schrenke. Symfonický orchestr Československého rozhlasu Bratislava, členové baletu bratislavských divadel. Československá televize Bratislava 1978.

Zanechte komentář