Jacques Offenbach: Krásná Helena

2. 8. 2011, 10.01 | admin

Televizní inscenace z roku 1973 je spíš na motivy Offenbachova díla než aby se ho důsledně držela. Zpracování i interpretace je víc operetní než operní, ale ve výsledku navýsost zábavné.

Venuše, naše srdce touží, chcem sladkou lásku znát.

Venuše, naše srdce touží, chcem sladkou lásku znát.

Hodně napoví již vynechaná krátká předehra, místo níž je zařazen poněkud utahaný vstupní monolog kostelníka Philocoma. Inscenace ale brzy nabere obrátky, definitivně při soutěži poetů na dané rýmy (Paridovu vítěznou báseň najdete níže). Hudební nastudování je energické a stylové, i když bych místy dal přednost rychlejším tempům. Je také potřeba zapomenout na dnešní praxi, kdy se Offenbachova díla uvádějí se špičkovými operními interprety. Zvláště ve vedlejších rolích se v tomto případě jedná spíš o operetní pěvce i manýry. Inscenace je televizně laciná a výtvarně jí paradoxně pomáhá černobílý záznam, který schovává láci falešných šperků i náhražkových materiálů. Estetika snových a vzpomínkových scén je z dnešního hlediska roztomile úsměvná a přidává jeden nechtěný veselý rozměr navíc. Mnoho hudebních škrtů a mnoho vtipných dialogů udělalo z opery comique něco na způsob muzikálové komedie. Přes pomalejší začátek se ale budete dobře bavit až do konce, tuto inscenaci určitě chcete vidět.

Věrnost je jedinečná ctnost, dokud pěstují ji on i ona, když do domu však přijde host, stává se pak, že věrnost není doma.

Věrnost je jedinečná ctnost,
dokud pěstují ji on i ona,
když do domu však přijde host,
stává se pak, že věrnost není doma.

Ty tři bohyně, zlaté jablko a hlavně ten mladý pastýř... nevíš o tom něco?

Ty tři bohyně, zlaté jablko a hlavně ten mladý pastýř… nevíš o tom něco?

Řecko hloupne, Řecko je duševně sto let za opicemi!

Řecko hloupne, Řecko je duševně sto let za opicemi!

Jsem Achilles plný žáru, les plný žáru, les plný žáru...

Jsem Achilles plný žáru, les plný žáru, les plný žáru…

Už na tě čeká Kréta, odpluj na Krétu, už jsi tam nebyl léta.

Už na tě čeká Kréta, odpluj na Krétu, už jsi tam nebyl léta.

Sotvakdy krásnější jsem půvab dívek zřel, ten zápas jsem soudit měl.

Sotvakdy krásnější jsem půvab dívek zřel, ten zápas jsem soudit měl.

Můj hlubokokapsý šéfe, buď pozdraven.

Můj hlubokokapsý šéfe, buď pozdraven.

Jacques Offenbach: Krásná Helena (La belle Hélène), libreto Henri Meilhac a Ludovic Halévy, překlad a adaptace Jiří Aplt. Hudební nastudování: Miroslav Homolka, režie: Milan Macků. Zpívají / hrají: Jana Jonášová / Eva Trejtnarová – Hudečková (Helena), Vratislav Kadlec / Josef Čáp (Paris), František Voborský / Lubomír Lipský st. (Menelaos), Jaroslav Mikulín / Miroslav Homola (Agamemnon), Jiří Koutný (Orestes), Jindřich Janda / Lubomír Kostelka (Kalchas), Jára Pospíšil / Miloš Zavřel (Achilles), Zdeněk Jelen / Ladislav Županič (Ajax č. 1), Jan Sedliský / Miloš Nesvatba (Ajax č. 2), Miloš Zavřel / František Filipovský (Philocomus), Věra Beranová (Bacchis), Hana Talpová (Parthenis), Michaela Černá (Laena). Pražský komorní orchestr, sbor Národního divadla v Praze, členové Baletu pražských divadel. Československá televize 1973.

Zanechte komentář