Jde slušný člověk kolem Janáčkova divadla, je mu horko, tak si sedne na okraj kašny a chladí si v ní nohy. „Nestrké tam ty haksny,“ radí mu dobrácky kolemjdoucí, „chčijó do toho morgoši.“ „Prosím?“ zeptá se slušný člověk slušně. Na to kolemjdoucí zareaguje: „Potop se tam aji s hlavó, voda je chladná.“

Prostor před Janáčkovým divadlem je od podzimu opravený a otevřený pro veřejnost, která tam proti všem očekáváním začala chodit. Mladíci tam nejen vyskakují, ale i dopadají na zem, dlažba vzdoruje náporu chůze. S příchodem horka lidé nalezli i do volně přístupné vody. Tedy alespoň někteří, a schytávají za to tvrdou kritiku ze strany těch, kdo do vody nevlezli, protože vědí, že se to nemá.

• náměstek primátora Matěj Hollan tvrdí, že vodní prvky se stavějí především proto, aby se do nich lezlo
• architekt Jaroslav Černý tvrdí, že vodní prvky se stavějí proto, aby se do nich nelezlo
• zastánci lezení argumentují tím, že na Západě se do prvků leze
• odpůrci lezení tvrdí, že jinde na Západě se do prvků neleze
• oba tábory se vyjádřily i na stránkách idnes➚ a živě diskutují na sociálních sítích

V kuriálním závodě popisovaném v Alence v kraji divů by zvítězili všichni a všichni by dostali cenu. V praxi se zdá, že to všude chodí jinak a my si budeme muset poradit podle vlastního rozumu. Výsledek je mi lhostejný: v kašnách se nekoupu, takže se můžu smát oběma stranám sporu. Zastáncům koupání, podle nichž jsou kašny na mytickém místě zvaném „Západ“ neustále plné koupajících se lidí, na které dává s úsměvem pozor policie. A odpůrcům, kteří se nedokážou přenést přes nával nechuti k něčemu nezvyklému. Navíc je jim zřejmě horko. Lezení do kašny žádná vyhláška v Brně-středu nezakazuje, narozdíl od volného pobíhání psů bez košíku nebo konzumace alkoholu na ulici. Až vám zase začnou vadit Romové ve vodě – protože o ně tu ve skutečnosti jde –, zkuste si na to vzpomenout u každého pivka, které si na ulici otevřete. A nevolejte po pořádku jen tehdy, když se vám to hodí.

U vody zůstane i program dnešního matiné a začneme v Římských fontánách, jak je hudebně popsal Ottorino Respighi. Na ilustrační fotce k videu umístil jeho autor Fontánu di Trevi, což asi není potřeba zdůrazňovat. Jen připomenu, že pokusíte-li se v ní vykoupat, budete pravděpodobně vytaženi ven a pokuta nebude úplně symbolická. Ale peníze vezmi čert, každá voda nakonec k moři dopluje dříve či později, my se k němu přesuneme také a hned dvakrát. Poprvé s Mořem Clauda Debussyho, podruhé se Čtyřmi mořskými interludii Benjamina Brittena z opery Peter Grimes. Respighiho fontány hraje London Symphony Orchestra, diriguje István Kertész. Debussyho Moře hraje Lucerne Festival Orchestra, diriguje Claudio Abbado, Brittena Cincinnati Symphony Orchestra, řídí Paavo Järvi.