Woodscratcher je něco mezi frézou a DJským gramofonem, který funguje na principu náhody. Ani při nejlepší vůli není možné stoprocentně ovlivnit, jak se zachová deska, kterou do něj vložíme.

Přenoska stolařského gramofonu vyřezává drážku do plátu dřeva, zvuk je snímán čtyřmi mikrofony a přenášen do sálu. Vše závisí na kvalitě desky, každá skrytá prasklina nebo suk ovlivňují výslednou „kompozici“, autor Winfried Ritsch do průběhu nijak nezasahuje. Vlastně jen stroj hlídá, aby stále běžel, a když se občas zasekne, pomůže mu dál. Kdo někdy alespoň řezal dřevo, ví, o čem mluvím. Průběh frézování byl snímán kamerou a přenášen na plátno, takže jsme mohli sledovat, jak vznikají zvuky, které nás obklopily ze čtyř stran. Produkce končí v okamžiku, kdy je deska proříznuta skrz a střed vypadne ven.

Těžko takové vystoupení hodnotit čistě po hudebního stránce, vlastně se jedná spíš o happening. Z tohoto hlediska musím říct, že jsem se vlastně nečekaně dobře bavil (mimo jiné i proto, že ve mně práce se dřevem vyvolala proustovské vzpomínky na dědečka). Na druhé straně bych očekával aktivní zapojení publika a pokus o vytvoření společenství, které by se sešlo v blízkém lese nebo parku u pokáceného stromu a pořídilo z něj potřebný kus dřeva. Ten by potom účastníci společně donesli na místo koncertu, takže by si každý mohl čerstvou gramodesku ohmatat, než by došlo k jejímu prvnímu a jedinému přehrání.

Tady je nutné říci, že Woodscratcher byl původně jen úvodem ke druhé části večera, v níž měl být předveden projekt Bernharda Langa V-Trike. Ten kombinuje živou elektroniku a tanec s VJingem z videosekvencí natáčených během vystoupení. Pro onemocnění účinkujících jsme se dočkali pouze záznamu z DVD, což živý a neopakovatelný charakter takového vystoupení popírá po všech stránkách. Bylo mi líto publika i pořadatelů, které taková nepříjemnost postihla. Samotné vystoupení tak zakončil Winfried Ritsch koláží ze zvuků zaznamenaných během woodscratchingu. Jeho improvizace měla gradaci i přiměřenou délku a byla z ní cítit zkušenost i nadhled (narozdíl od školáckého pokusu Mehmeta Özera před dvěma dny).

Bylo to pěkné, ale zásahem vyšší moci bohužel jen s bídou poloviční proti původnímu záměru, který viděl ve V-Trike exkluzivní završení Expozice nové hudby. Vrcholem festivalu tak bezesporu zůstalo provedení opery Foreign Experiences.

Das Mechanische?! Winfried Ritsch: Woodscratcher (2007), Winfried Ritsch – woodscratcher, elektronika. Bernhard Lang: V-Trike (2007), pro nemoc pouze z DVD, Veronika Zott – tanec, Christine Gaigg – choreografie. 6. března 2011 v 19.30, klub Fléda, Brno. V rámci festivalu Expozice nové hudby.