Matiné věnovaná v Roce české hudby domácí hudební scéně v mnohých podobách a souvislostech se zatím úspěšně vyhýbala jednomu z nejoblíbenějších žánrů: country music. Podívejme se dnes na její začátky v českých zemích a několik amerických originálů.

U počátků country, přesněji řečeno blue grassu v českých zemích stály v 60. letech dvě kapely: Rangers a Greenhorns, za normalizace počeštěné na Plavce a Zelenáče. Když si je dnes člověk s odstupem poslechne, dojde mu hned, že jejich projev je stylově úplně mimo, je to jakási naivní česká představa o tom, jak by bluegrass měl vypadat. Nic to ale neznamená proti tomu, že byly první: zcela nepochybná je funkce průkopnická, kterou tyto kapely měly. Naroubovaly na americký žánr češtinu a přinesly do domácích souvislostí povědomí o základním repertoáru.

Na úvod dnešního matiné jsem zařadil záznam vystoupení skupiny Rangers z roku 1967 – Pozvánka do klubu X. Pořad má konferenciéra, jak bylo zvykem – Fešákům ho dělával Petr Novotný, Plavcům později Luděk Nekuda, tady je to Mirek Černý, což znamená, že uslyšíte i legendární Balíček karet. Kromě něj jsou na pořadu Ta zem je tvá zem, Oslí blues, Colorado, Vím, vím, Sing, sing, Plavci, Zvedněte kotvy, Pojď ven a Cotton Fields. S Rangers zpívá jediná žena v jejich historii Jarka Hadrabová – později přešla do Spirituál kvintetu a můžete ji slyšet na albu Písničky z roku raz dva. Do druhé části jsem zařadil několik amerických originálů, které u nás proslavili opět Rangers (Bill Monroe: Blue Moon of Kentucky – Modrý měsíc, Harry Belafonte: Jamaica Farewell – Kingston Town) a také zmínění Greenhorns (Marty Robins: El Paso, Johny Horton: Jim Bridger – Blízko Little Big Hornu). A na úplný závěr jsem přidal jednu populární českou skladbu, kterou si vypůjčil do televizní country show vynikající kytarista Chet Atkins.