Carl Maria von Weber: Čarostřelec

18. 9. 2011, 8.24 | Boris Klepal

Před 240 lety se narodil Johann August Apel, jehož povídka Die Jägerbraut poskytla předlohu pro první německou romantickou operu Čarostřelec (Der Freischütz). Poslechněme si z ní alespoň několik úryvků.

Předehra – úvodní scéna ze střelecké soutěže – ländler a Maxova árie – pijácká píseň a mstivá árie zloducha Kašpara a nakonec klíčová půlnoční scéna ve Vlčím dole. Začíná Kašparovým smlouváním s ďáblem Samielem, přichází Max, během odlévání střel, které nikdy neminou cíl, se zjeví přízrak divoké honby a nakonec i Samiel. Když odbije jedna, všechno zmizí. Provedení řídí Erich Kleiber.

Čarostřelec, scéna ve Vlčím dole

Komentáře k článku „Carl Maria von Weber: Čarostřelec“

  1. Martin Bojda napsal:

    Stejně jako v případě májové inspirace Hegerovým Tannhäuserem je zde dobře zvolena interpretace – Kleiberova nahrávka patří k nejlepším, ač nejrozšířenější asi bude nahrávka Kleibera mladšího – Carlose. Carlos Kleiber tam má pěveckou elitu své doby, Erich zase své – já dávám přednost té poválečné. Hans Hopf měl obrovský, mohutný hlas, dle mě nejvýraznější nástupce Maxe Lorenze, ideální Tannhäuser a vůbec wagnerovský Heldentenor, snad jen byl ten hlas trochu tmavý, těžký, ne tak lorenzovsky heroický; v některých rolích (Stolzing, ale i Max) lépe znějí právě schreierovsky lehčí hlasy – vzpomeňme Richarda Holma, Rudolfa Schocka či Wolfganga Windgassena.

    Elisabeth Grümmer disponovala krásným křehkým hlasem, skvělá též v rolích jako Alžběta. K legendám vídeňského mozartovského ansámblu jako Rita Streich či Alfred Poell těžko něco dodávat – to byly ty nejkultivovanější, nejstylovější umělecké individuality, systematicky vyškolené elitními dirigenty.

    Tyto nahrávky z 50. let jsou dle mě na poli německé opery nejlepší, především éra „Nového Bayreuthu“ je neopakovatelná. Kdyby je dnešní (čeští) pěvci důkladně studovali, možná by po čase získali právo na označení „interpreti“.

Zanechte komentář