Barvy míst a zvuky různých světů

opera-diversa-barvy-mist-2013-10-009
Lucie Hilscherová, Gabriela Tardonová a Ensemble Opera Diversa

Východiskem včerejšího koncertu Ensemble Opera Diversa byl písňový cyklus Folk Songs. Jeho autor Luciano Berio je na našich jevištích spíš vzácným hostem a v Brně se naposledy – pokud vím – objevil jako autor alternativního konce Pucciniho Turandot. Dlužno říci, že tento dramaturgický počin většina operního publika přijala s nepochopením až s nechutí. Je škoda, že si tito “odmítači nových konců” nenašli cestu na provedení cyklu písní na lidové texty. Pestře instrumentované, nápadité melodie provedla živě a zaujatě Lucie Hilscherová. Její projev byl příjemně vlezlý, mohu-li to říct, a nechal jsem si její zpěv rád zalézt pod kůži. Vyvarovala se operních manýr, dbala na odstínění nálad jednotlivých čísel, zněla sytě, ale ani zblízka nezahlušovala. Myslím, že by v náladotvornosti mohla jít ještě dál a věnovat se více detailům v textu – jít ještě víc po jednotlivých slovech, když ve verších už má, zdá se, jasno. Texty písní jsou posbírány ze všech možných jazyků, od anglického začátku přes okcitánštinu a italštinu až po azerbajdžánštinu a ruštinu. Lucii Hilscherové bylo velmi dobře rozumět anglicky a italsky, artikuluje opravdu srozumitelně. Neodbývala v tomto směru ani “okrajové” jazyky, jimž zde málokdo rozumí (a já také ne). Folk Songs byly uvedeny v brněnské premiéře a ve svém původním, komorním obsazení pro violoncello, violu, harfu, klarinet, flétnu a perkuse. Provedení řídila Gabriela Tardonová, nenápadně spolehlivá dirigentka, na jejíž práci hudební úroveň Diversy do značné míry stojí.

Z obsazení Beriova cyklu vycházela dramaturgie celého večera. Zřejmě i vzhledem k tomu, že se jedná o neobvyklou sestavu nástrojů, se povedlo sestavit hudebně soudržný celek už jenom tím, že tuto neobvyklost reflektoval. V úvodu jsme slyšeli LET Víta Zouhara – minimalistickou kompozici pracující se třemi výchozími motivy v propletených hudebních proudech. LET už jsem jednou slyšel na samostatném koncertě a musím říct, že se tehdy nacházel v přiléhavější společnosti. Včera byl výborný na rozjezd, ale pod náporem dalších, motivicky velmi výrazných skladeb zpětně trošku zanikl. OK Percussion Duo jej zahrálo bezvadně, v tom žádný problém nebyl.

Ensemble Opera Diversa poté v mírně obměněném složení (proti Folk Songs) provedl Quintette instrumental. Pozdní dílo Heitora Villa-Lobose se obrací do hudební minulosti, zvukově někam k impresionismu. Jsou z něj zřetelně cítit ravelovské ohlasy, na první poslech zaujme melodicky výraznými tématy a křehkostí druhé věty. K tomu přistupuje ještě klasická třívětá forma rychle – pomalu – rychle, takže posluchač má pocit něčeho důvěrně známého třeba hned napoprvé. Komorní ansámbl Diversy dílo zahrál s elánem, samozřejmostí a neodbyl ho povrchním soustředěním na samotné melodie, byl v tom i kus muzikantského řemesla.

Kromě Folk Songs byla uvedena ještě jedna premiéra, tentokrát nejen brněnská, ale úplná. OK Percussion Duo zahrálo Inno Chana – komorní oratorium bicích pro dva hráče. František Gregor Emmert jej napsal na objednávku dua, inspiroval se knihou Samuel, konkrétně příběhem o Samuelově narození a chvalozpěvem jeho matky k Hospodinovi. Jakkoliv se tedy jedná o programní skladbu, autor sám mluví o intuitivní inspiraci. Partituru bohužel neznám a po jednom poslechu si netroufám skladbu rozebírat a hodnotit. Zřetelná byla práce s vracejícími se motivy, které procházely celým cyklem, v centru každé ze sedmi částí stál nějaký charakteristický zvuk nebo skupina zvuků. Melodicky na sebe strhávala pozornost marimba, ale způsob použití dalších, konkrétně nenaladěných bicích sváděl k tomu, aby si posluchač jakési neurčité melodie domýšlel sám. Skladba účinkovala skvěle, i když se obracela spíš do vnitřního světa – byla duchovním protipólem světsky rozmarných Folk Songs a tvořila s nimi vyrovnanou a vzájemně se doplňující dvojici.

Barvy míst. Vít Zouhar: LET pro vibrafon a marimbu, Heitor Villa-Lobos: Quintette instrumental, František Gregor Emmert: Inno Chana – komorní oratorium bicích pro dva hráče (premiéra), Luciano Berio: Folk Songs pro mezzosoprán a instrumentální ansámbl. Dirigentka Gabriela Tardonová, OK Percussion Duo, mezzosoprán Lucie Hilscherová, členové Ensemble Opera Diversa (Iveta Kundrátová, flétna, Kamila Jouzová, harfa, Jan Bělohlávek, housle, Vít Spilka, klarinet, Lukáš Svoboda, violoncello, David Šlechta, viola). 23. 10. 2013, divadlo Reduta, Brno.


Categories:


Comments

One response to “Barvy míst a zvuky různých světů”

  1. […] Program následně pokračoval skladbou Quinteto instrumental od brazilského umělce Heitor Villa-Lobose, která je napsána pro flétnu, harfu, housle, violu a violoncello. Pro mě na poslech o mnoho bližší a pochopitelnější. A určitě to byla zajímavá a příjemná změna po první skladbě od OK Percussion Duo, po příjemném poslechu Allegro non tropo – Lento – Allegro poco moderato. Následovalo něco, co jsem v životě doopravdy neslyšel, ale není se čemu divit, nejsem odborník ani znalec i přesto si dovolím napsat svůj názor. Program pokračoval tedy sérii s názvem Inno Chana pro komorní oratorium bicích pro dva hráče od Františka Gregora Emmerta. Jednalo se o premiéru. Opět to pro mě bylo něco, co jsem v životě neslyšel, nejen skrz to, že šlo o premiéru, ale popravdě jsem vůbec nechápal oč jde. Z tohoto důvodu nedokáži vůbec posoudit to co jsem slyšel. […]

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *